„Ministerstvo pravdy“ v USA moc dlouho nevydrželo. Sotva byl oznámen jeho vznik, jeho šéfka podala demisi a oddělení pozastavilo činnost, prý kvůli „dezinformační kampani o jeho účelu“. Je to snad ukázka toho, že si Bidenova administrativa začíná uvědomovat svou neoblíbenost? Nebo jen realisticky předpokládá, že by Senát tuto iniciativu stejně zařízl? A co to znamená pro Michala Klímu, když se premiér Fiala tak rád ohání Západem?

Zajímavá zpráva. Řekl bych, že to může být dílem tak i tak. Přičemž větší díl bych přikládal na stranu oné obavy ze shození ze strany Senátu. Protože sebereflexe, myslím, nebude silnou stránkou Bidenovy administrativy.

Pro vrchního cenzora, následovníka pátera Koniáše či Bobliga z Edelstadtu Michala Klímu to neznamená prakticky nic. Žel nám. Nadále bude pochrochtávat u korýtka, tedy u monitoru či displeje notebooku, za nemalé peníze z našich kapes a „odborně“ nasměrovávat a doporučovat cenzuru jdouce ve šlépějích svých protektorátních a bolševických předchůdců. Jiná doba, stejně pokřivené charaktery a stejná praxe. Ono co se ohánění Západem týče, tak jsou naši levicově-liberální fanatici silně výběroví, mají kachní žaludky a jepičí paměť.

Ohledně současného či historického kontextu, který se do jejich příběhu – jak říkají: narativu – nehodí, ten ignorují. Slyšeli jsme snad z jejich úst v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a s nekonečným příběhem sankcí a patetického moralizování jakoukoliv byť jen zmínku o nedávných agresích Západu v čele s humanitárními bombarďáky z USA? Srbsko? Irák? Libye? Potažmo Afghánistán? Irák pak s již zcela prokazatelně vymyšlenou záminkou? Jako by se nic z toho nikdy nestalo. Slovy Orwella: Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou.

Evropská komise, jak informoval europoslanec Niedermayer, představila devět kroků na snížení závislosti na ruském plynu a ropě. Mezi nimi je i návrh snížit rychlost na dálnicích nebo nevyjíždění autem v neděli. Je vůbec ještě možné tyto rady nazývat hraběcími, nebo už by si zasloužily svou vlastní kategorii?

Od reality všedního dne běžných občanů odtrženým soudruhům, kteří tyto rady, jež se samozřejmě nebudou vztahovat na ně, vymýšlejí, by místo teplých místeček za statisíce měsíčně slušely spíše kazajky. Na buzerování a omezování občanů, kteří je nedobrovolně štědře platí, jsou mistři. Ale tvořit reálné hodnoty? To ne, to je každý muzikant. Nicméně jde pouze o další doklad toho, jak se globalisté postupně snaží nám všem salámovou metodou odebrat veškeré svobody, volnost a časem i soukromé vlastnictví.