Souhlasíte s vaším otcem, exprezidentem Václavem Klausem, že Britové už svým rozhodnutím o odchodu z Evropské unie potřetí zachránili Evropu od monstra?

Zatím ji ještě nezachránili. Je to pro nás taková situace, jako když Chamberlaina vystřídal Churchill, že to přináší naději pro svobodné lidi. Ale nemyslím, že už tím zachránili Evropu. Zatím ještě ne.

Mluví se o negativních důsledcích Brexitu nejen pro Evropskou unii, ale i pro samotnou Velkou Británii. Zatím se to projevuje pádem libry, nebude to ještě horší?

Pád libry není negativní. Za prvé jde podle mne o krátkodobé turbulence, za druhé je pád libry negativní pro britské dovozce, ale výhodný pro britské vývozce. A když pojedete na dovolenou do Anglie, je to pro vás také výhodné. Já myslím, že Brexit byl obrovská příležitost pro všechny bankéře něco si vydělat, protože oni vždycky čekají na něco takového, když se něco dramatického děje a kdy není jasné, jak to dopadne, dost často pak kursy začnou kolísat. Spekulanti si pak vydělají nějakou korunu.

Nějaké dramatické dopady Brexitu na Velkou Británii není možné očekávat. Ani ze strany Evropské unie, protože si musíme uvědomit, že Velká Británie daleko víc dováží (asi desetkrát víc) z Evropské unie, než do ní vyváží, takže kdyby Evropská unie chtěla trestat Velkou Británii a zavádět nějaká cla, tak potrestá samozřejmě jen kontinentální Evropu, kdežto Británie bude vesele vyvážet dál do Ameriky, do Indie, do zemí Commonwealthu a nic vážného se jí nestane.

Nicméně politické důsledky už Brexit má. Odstupuje premiér David Cameron, začíná boj o to, kdo povede konzervativce i zemi, už rezignoval britský eurokomisař, turbulence jsou i u opozičních labouristů. Nezpůsobí to politickou nestabilitu v Británii?

David Cameron byl silný hráč, který byl pro setrvání Británie v Evropské unii. Sehrál nějakou hru, aby vyhrál volby, přislíbil referendum o odchodu země z Evropské unie a pak zase vystupoval pomalu eurofederalisticky. Ale voliči rozhodli jinak. A pak je takové britské a hezké, že ten člověk z toho vyvodí osobní odpovědnost. To my v České republice máme politiky, ať už je to Pospíšil nebo Zaorálek, kteří teď mluví jinak než dřív. Kdyby mluvili tak jako dnes před dvěma lety, tak by sami na sebe podali udání za herezi. A teď když otevřete noviny, všichni mluví o tom, jak se Unie musí reformovat. To je to, co přinesl Brexit. Silný posun názorů, pokud jsou to tedy názory, a ne nějaké politické kličky.

Vidíte tento posun názorů na Evropskou unii po Brexitu jako nějaký impuls k reformám uvnitř evropského společenství?

Já vnímám Evropskou unii jako ryze nedemokratické těleso, které přináší ekonomickou stagnaci, přináší ubývající demokracii, přináší regulace. Ale Brexit přináší změnu. Přináší ji v tom, že když dáme analogii s komunismem, kdy všichni papaláši melou o tom, že je třeba nějaká přestavba, perestrojka, i když tomu třeba sami nevěří, je to známka toho, že v té chvíli už je ten systém trochu na huntě. A ve stejné situaci je dnes Evropská unie.

Snaha o reformu nedává logiku, protože aby to bylo smysluplné, bylo by vhodné zachovat volný pohyb zboží a obchodu a vrátit politické věci na úroveň národních států, do jejich parlamentů. To by dávalo smysl, to by pak byla skutečná reforma, ale myslím, že k ní nemůže dojít, protože je přímo proti zájmu evropských elit, jak Evropskou unii dvacet let budují. To je stejné, jako kdybyste chtěli po komunistech, ať zavedou svobodné volby, svobodné podnikání, v tu chvíli to umře. Evropská unie čelí podobné kvadratuře kruhu, jak se reformovat.