Na facebooku si všímáte, že Česká pošta se hrdě chlubí tím, že je strategickým partnerem letošní Prague Pride. K tomu konstatujete, že by bylo dobré, kdyby se chlubila tím, jaký má přístup k lidem se zdravotním postižením. Jaká je realita v tomto směru?

Ano. Myslím si, že Česká pošta, jako státní podnik, by především měla zajišťovat služby a úkoly, které jí stanoví zákon. Zákon a jiné strategické dokumenty mimo jiné stanoví, že všechny orgány státu mají, jako jednu z priorit, zpřístupňování prostředí pro občany, kteří mají nějaký problém s mobilitou. Problém s mobilitou se totiž netýká jen osob se zdravotním postižením, ale dotýká se také seniorů, maminek s malými dětmi a dokonce se týká i lidí, kteří mají nějaký momentální handicap, například si zlomí nohu a podobně. Samozřejmě že problém s mobilitou mají také lidé nevidomí a především na poštách také lidé neslyšící, protože Česká pošta není vybavena pro komunikaci s lidmi s poruchou sluchu. Česká pošta sice postupně upravuje svoje provozovny, ale celý proces je velmi pomalý. S Českou poštou jsme kdysi jednali o nějaké spolupráci na zpřístupňování prostředí, ale spolupráce byla krátkodobá a nepřinesla očekávané výsledky.

Proto mě pobouřilo vyhlášení České pošty, že je hrdým strategickým partnerem letošní Prague Pride. Tato skupina lidí je dnes preferována, přitom nemá ani jeden z problémů, které mají lidé se zdravotním postižením. To znamená problémy s mobilitou, se sháněním zaměstnání, se vzděláváním, s bezbariérově upravenými byty, s dopravou a k tomu se ještě přidávají různé nemoci, které každý handicap s sebou nese. Lidí se zdravotním postižením je asi 10 % v každé populaci a handicapy přinášejí celoživotní problémy, které musí tito lidé řešit, a přitom v médiích a diskusích se řeší problémy LGBTO, které jsou nicotné proti problémům, které mají po celý život lidé se zdravotním postižením. Nechci zacházet do detailů, ale možná by se někteří lidé divili, co znamená mít dekubit a podobně, co si ti lidé zažívají za bolesti a utrpení. Chápu, že pro média je dráždivější upozorňovat na problematiku LGBTO než na každodenní problémy statisíců lidí, které postihl nějaký krátkodobý či dlouhodobý handicap.

Evropská komise představila balíček radikálních kroků Fit for 55, kterými chce bojovat za lepší ovzduší v Evropské unii. Cílem má být snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Návrh Bruselu přináší obavy z citelného zdražení. Máte je také? Kdo ponese náklady tohoto záměru, pokud bude schválen? Nehrozí, že chudí ještě více zchudnou a ti, co dosud chudí nejsou, se jimi stanou?

Myslím si, že každý rozumný člověk chrání životní prostředí okolo sebe, a že všichni chceme žít ve zdravém životním prostředí. To ovšem neznamená, že se máme, kvůli velmi pochybné myšlence globálního oteplování planety, sami zničit. Balíček Fit for 55 je ideologická záležitost, která nemá nic společného s realitou. Omezení průmyslové výroby kvůli ochraně ovzduší povede pouze k tomu, že Evropa bude chudnout a státy mimo EU velmi rády převezmou za nás všechny výrobní kapacity, kterých se zbavujeme. Evropa se podílí na údajném znečišťování ovzduší přibližně 10 %. Tím, že my snížíme, likvidací části průmyslu, údajné znečišťování ovzduší, tak je jisté, že převzetím produkce mnoha výrobků jinými státy, dojde zase ke zvýšení údajného znečišťování ovzduší v jiné části Země.

Je samozřejmé, že všechny změny, které jsou obsahem Fit for 55, ponesou občané EU. Jiné peníze nejsou, než ty, které se vyberou od občanů. Je logické, že nejvíce na to doplatí ti, kteří mají nižší příjmy, protože se jim ztíží přístup k zaměstnání, dojde ke zdražení energií, bydlení a zboží tak, jak to dnes již pozorujeme. Je pravděpodobné, že se vytvoří zvláštní kasty, což dnes již vidíme, protože elektromobil se stane luxusním vozem pouze pro bohatší lidi, ostatní budou mít smůlu.