Bílý dům oznámil pří příležitosti návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v USA poskytnutí další vojenské pomoci v hodnotě 1,85 miliardy dolarů, včetně systému Patriots. Jak tuto pomoc čte bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor? „Je to velmi významná návštěva, první po 301 dnech bojů, kdy Zelenskyj opustil Ukrajinu a zazněla tu jasná podpora z úst prezidenta Spojených států a samozřejmě i aplaus Kongresu k tomu, jak Ukrajinci dokázali po celou dobu ruské invaze vzdorovat,“ konstatoval. Ty Patrioty jim měli Američané dát už dávno.

„Dovolím si ale říci, abychom se úplně nemýlili a nenechali se unést těmi sliby. Když se podíváme na průzkumy veřejného mínění, tak dnes téměř polovina Američanů - narozdíl od začátku konfliktu - se domnívá, že by se Ukrajinci měli snažit o dohodu s Ruskem. Kongres začne být ovládán republikány a i tam jsou poměrně silné názory, že bianco šeky Ukrajině už ne. Byť to neznamená, že by nebyli ochotni dál pomáhat a prezident má určitou silnou pravomoc, kdy dekrety může Kongres obejít. Na druhou stranu se už Biden blíží k půlce svého prezidentského volebního období a bude uvažovat, co dál, jestli půjde do boje o znovuzvolení,“ upozornil.

„Hezky to tedy znělo, otázka je, jak dlouho tento silný postoj vydrží i v kontextu toho, kdy narozdíl od Spojených států Evropa zažívá velmi negativní stránky všech těch věcí, které se udály ve vztahu k sankcím vůči Rusku. Tady bych ten veřejný optimismus úplně nesdílel v dlouhodobém horizontu,“ sdělil Andor Šándor.

Vytvářená psychóza obav z útoku může také být součástí informační války

Spekuluje se o tzv. vánočním překvapení z ruské strany a útoku na Kyjev z Běloruska. Je to možné? „Opravdu nevím, co se odehrává v hlavě Lukašenka, a zda je ochoten, a za jakých podmínek, se zúčastnit přímo tohoto konfliktu. On už poskytl běloruské území k útokům proti Ukrajině, jestli někdy dojde k vnímání situace - stejně jsem vyvrhel, tak je to jedno - nevím. Nepochybně bude muset uvažovat i o tom, jak to vypadá u něj doma. Běloruská armáda asi nebude tou nejsilnější v regionu a ochota běloruských vojáků padnout v tomto konfliktu nebude asi kdovíjak velká,“ myslí si.

A co když zaútočí ruská armáda z území Běloruska? „Musíme se ptát, čeho a co by tím Rusové dosáhli. To by znamenalo, že jim jde o změnu režimu na Ukrajině. Nemohlo by jít o obsazení Kyjeva, na to by potřebovali úplně jiná vojska v jiném poměru, která by nepochybně chyběla na jihu a na východě. Na druhé straně vytvářená psychóza obav z tohoto útoku může také být součástí informační války, jejíž praktickým dopadem je nutnost udržovat určitý počet ukrajinských vojsk právě k obraně Kyjeva. To znamená, že vojska, která by mohla být použita na jihu a na východě, budou muset být držena v oblasti Kyjeva, protože nikdo neví, jestli to Rusové skutečně udělají,“ zdůraznil.