Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?
To jsou hloupé řeči. Při tak rychlé a ohromné transformaci zestátněného majetku bez domácího soukromého kapitálu, včetně většiny podniků technicky zaostalých a zdevastovaných komunistickým hospodařením v rámci centrálního řízení, které neměly šanci na přežití v tržním a mezinárodním prostředí, samozřejmě že došlo k různým přehmatům a místo podnikání se někteří novomajitelé zabývali tunelováním státního podílu. Makroekonomická čísla jasně ukazují, jak vysoká je úroveň hospodářství i životního standartu po 29 letech od převratu. A v porovnání s rozvojem postkomunistických zemí si nevedeme špatně, přestože nás Slovensko a Polsko téměř dohnaly.
Co se týče neexistujícího Československa, jeho rozpad prospěl nám i Slovákům, oba národy mají perfektní vztahy a smíšených manželství dokonce přibývá, čechoslovakismus byla neudržitelná konstrukce. Dnes jsme se ocitli více méně v hranicích českého království před Karlem IV. Kontinuita českého státu je tisíciletá.
Pokud navážeme na předchozí otázku, Miloš Zeman říká, že „naše země je naše“. Je opravdu tato země v reálu naše? Není toto jen postulát, že naše země by měla být opět naše, ale ve skutečnosti není?
Český stát není jen teritorium a hospodářství; společnost, kultura, tradice patří českým občanům bez ohledu na hospodářský stav, v jakém se nachází. Je pravda, že v Evropské unii musíme poslouchat a nechat si diktovat téměř polovinu legislativy, často zbytečné integrační, nemluvě o vlivu genderových a jiných ideologických blábolů, které nám Brusel vnucuje. To je ale naše rozhodnutí a naše vina, většina obyvatel nehodlá riskovat vystoupení.
Co názory, že nezávislý stát vůbec neměl vzniknout, že si neumíme vládnout a tak dále…
Tohle už je naprostá pitomost. Dobrovolné otroctví? Nikdo si nevládne dokonale. Patrioti se většinou za své vlády stydí. To je normální.
A co pro vás vlastně znamenají pojmy národ, vlast, národovectví a vlastenectví?
Znamenají jednoduchou záležitost. Tradici, kulturu, jazyk, společenství. Citový vztah k národní krajině. Společný úděl, v dobrém i zlém, spolupráci a solidaritu s našinci, přestože je osobně neznáme, až po ochotu riskovat v obraně státu život.
V jakém stavu je naše země dnes? Na co z naší současnosti by mohli být naši předkové hrdí a za co by se styděli?
Vlastenec nemůže být nikdy spokojen a 30 let je v národním životě krátká doba. Jsme jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, máme nejvyšší životní úroveň v českých dějinách, máme pomalu větší svobodu slova než Západ. Máme špičkové IT specialisty a mnoho vynikajících podnikatelů. Bohužel, příliš mnoho z nich pracuje v cizině. Měla by nás trápit nízká porodnost a úpadek slovesné kultury. Poslední dobou nám chybí velci umělci, to je ale typické pro celou západní kulturu.
Pokud jde o rozdíl v životní úrovni mezi námi a Západem, brzdí nás stále dědictví komunistického režimu? Nebo je problém v odlivu zisků na Západ a že jsme „kolonií“? Či se málo snažíme a neinvestujeme do naší budoucnosti, třeba v rámci vědy a výzkumu?
V podnikatelské sféře žádné dědictví komunismu nevidím. Ovšem odliv dividend je astronomický, protože jsme nemohli vybudovat tržní hospodářství přes noc (maloobchodní řetězce) a zbytečně prodali banky. Strojní a automobilový průmysl by bez cizího majitele nebyl schopen exportovat a zřejmě by zkrachoval. Bohužel naši politici s tím nic nedělají, měli by se inspirovat Polskem a Maďarskem a nějakou rezidenční daň vymyslet.
Režim z let 1948 až 1989, tak začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po sametové revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a my jsme nepřistoupili k výrazným čistkám a odplatám. Je to výraz toho, že zejména na posledních 20 let vlády KSČ část národa nevzpomíná ve zlém? Že Češi chtěli po listopadu „tlustou čáru“ a klid? A že by dnes nechtěli KSČ zpět, ale necítí žádné „zbytkové“ utrpení? Ostatně proto jim nevadí Andrej Babiš?
Zdá se, že to tak je. Zavládlo: „odpusťme si, co jsme si“. Ostatně, co se dalo v Sověty okupované zemi dělat než přežívat? Polsko byl národ disidentů, udrželo si relativní nezávislost katolické církve, my ne, u nás měl komunismus domácí tradici. Pro Poláky byli bolševici pátou kolonou. Svobodu jsme si nevybojovali. Většina lidí se v tom normalizačním bahně taky trochu ušpinila.
Pokud jde o Babiše jako ústřední postavu našeho dneška, tak volby ukazují, že přesně ta část společnosti, která si přeje sociální jistoty, vysokou účast státu při řízení ekonomiky a která deleguje svá přání na své politiky, volí Andreje Babiše. Obstojí u ní Babiš? Co je pro národ schopen „zařídit“, vyjednat, „opravit“ a vybudovat? Nebo jen své voliče podvádí? A hlavně, jak moc Češi rádi věří, že „to někdo zařídí“? Komunisté po válce, Havel po revoluci, Klaus v 90. letech, Babiš teď?
I demokratická politika potřebuje vůdčí osobnost, někoho, kdo inspiruje a udá směr. Ne, že by něco sám zařídil, ale politici nejsou přece jen pasivními zástupci, vláda má pracovat za národ, to je běžné i v jinak rovnostářské demokracii. Tohle nepochopení politiky dost dobře nechápu. Naši sousedé měli skutečné vůdce – Adenauer, Kohl, Schauble, Merkelová, v Británii Churchill, Attlee, Bevan, Thatcherová…
Většina lidí není podnikavá a sociální péče se líbí všem. Amerika byla kdysi založena na individuální podnikavosti a představě, že se každý může stát milionářem – každý ne, ale stále mají nadnárodní firmy jako Apple, podnikatele jako Bezos, Zuckerberg, Gates a mnoho dalších, mají výhodu globálního jazyka a méně byrokratických překážek pro podnikání. U nás v malém takoví inovativní selfmademani taky existují, ale málokdo o nich ví. Babiš k nim nepatří.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
Ing. Josef Bernard byl položen dotaz
Vaše ,,pomoc" živnostníkům
Jak nám má pomoci odložení plateb na pojištění, když zálohy stejně tak či tak budu muset uhradit? Paradoxně když se mi nebude v podnikání dařit, tak kde pak vzít peníze na zaplacení záloh, které jste dost zvýšili? Nemyslíte, že by bylo prospěšnější, kdybyste je nezvyšovali? Tvrdíte, že je to kvůli d...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
8:40 Mají vědět, do čeho jdou. Žantovský je rád, že v ČT už nepůjde pouštět si pusu na špacír
TÝDEN V MÉDIÍCH Zkuste upozornit na neobjektivitu, tendenčnost a propagandu ve vysílání České televi…
- 4:44 Bourat mýty, zjistit, co se skutečně stalo. Luděk Bednář by chtěl jiné oslavy 17. listopadu
- 18:30 Nabídka Trumpa? Poučení z Minských dohod. Vyoral odhadl, na co Putin kývne
- 10:28 Pažraví důchodci? Nechutné oblbování lidí vládou, zuří Paroubek. Miliardy na zbrojení zkrátka někde chybí
- 20:45 Poslanec Síla: Plán na privatizaci zdravotnictví. Julínek sofistikovanější metodou
- 8:40 Nejen stíhačky. Radary nefungují, děla pro parádu... Poslanec Vích přibližuje nákupy Černochové
