Co říkáte s odstupem týdne na kauzu „výbuchu ve Vrběticích“?

Trikolóra reagovala obratem. Ve svém stanovisku jsme občany vyzvali k jisté zdrženlivosti a varovali před politiky, novináři a aktivisty, kteří ženou svět i naši zemi do konfliktů. Včetně těch válečných. Podrobně se pak vyjádřili naši experti na bezpečnostní politiku, Vojtěch Kaprál, důstojník Speciálních sil Armády ČR ve výslužbě a předseda naší odborné komise pro obranu, nebo další náš člen, generál v. v. Miroslav Kostelka, někdejší ministr obrany a později velvyslanec České republiky v Rusku.

V české politice se pro výbuch ve Vrběticích začal razit termín „akt státního terorismu“. Souhlasíte s tímto označením? 

Abychom si správně rozuměli. Pokud je to tak, jak tvrdí BIS a vládní představitelé, je reakce České republiky nutná. O tom není nejmenších pochyb. Ale jde o míru, razanci a formu naší odpovědi. Výsledkem nesmí být více škody než užitku, což se ale, myslím, bohužel děje. Kdyby to nebylo k pláči, tak je to spíš k smíchu, jak se někteří naši „válečníci“ trumfují, kdo nabije kanón větší ráže.

Jak podle vás tato kauza poznamená vztahy s Ruskem? A jak by tyto vztahy podle vás měly vypadat? Měli bychom se „vracet k politice Václava Havla“, jak říká Markéta Pekarová Adamová, nebo se více zaměřit na vzájemný obchod? 

Už je poznamenala. Kolegyně Pekarová Adamová to má dost popletené. Václav Havel v roce 1990 ve svém památném projevu v americkém kongresu Američanům říkal, jestli chcete pomoc nám, pomozte Sovětskému svazu. Neříkal, rozpoutejte s Ruskem další studenou válku. A nedej Bože, horkou.