Česko stále patří mezi státy, které jsou nejvíce postižené pandemií covidu-19. Nejúčinnějším prostředkem, jak zvrátit tuto negativní situaci, je podle mínění většiny epidemiologů naočkovat co nejrychleji většinu populace. Nicméně na některých jednáních v orgánech EU ohledně zajišťování vakcín nebylo Česko zrovna úspěšné a dostávalo tak méně očkovacích látek, než byl původní předpoklad. V čem byla podle vás chyba, selhali čeští vyjednávači v čele s premiérem, nebo je to lapsus Evropské unie?   

Nejprve bych chtěl říct, že v posledních týdnech se situace se zajišťováním vakcín dost zlepšila, a tak v mezinárodním srovnání znamenáme už dobrý evropský průměr.

Ten problém s nedostatkem vakcín není o tom, jestli jsme si objednali o 100 tisíc vakcín méně či více, ale o celkovém zajištění očkovacích látek ze strany odpovědných osob z Evropské komise (EK). V tom asi sehrálo, dle mého názoru, velkou roli vyjednávání o cenách za dodávky a domnívám se, že EK si nepočínala zrovna rozumně. Její administrativa neměla s takovou činností zkušenosti, a proto docházelo často k různým selháním. Vedení EU také mělo přistoupit ke koordinaci řešení pandemické krize mnohem dříve. Jistě si všichni pamatujeme ty divoké nákupy ochranných pomůcek z počátku minulého roku, kdy každý stát jednal na vlastní pěst. A podobné to bylo i s nákupem vakcín, kdy centrální zásobování se zajišťovalo až se zpožděním. Tehdy toho měl Brusel udělat daleko víc a dříve. Takový Izrael nezaváhal, a i když zaplatil výrobcům vyšší cenu, zajistil si dostatek vakcín, což mu pak pomohlo se vypořádat s pandemií daleko rychleji. Pozdější, negativní vývoj s nákazou, který zasáhl celou Evropu včetně nás, právě zavinila váhavost bruselské administrativy. To je ale jen můj subjektivní názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji.  

Prostě kdybychom dostali to, co bylo naplánováno a v dohodnutých termínech, tak ten problém tady nemáme. Pokud vím, tak jsme vyjednali vakcíny pro 70 procent populace, a jestliže bychom je obdrželi v potřebném množství, bylo by pak úplně jedno, zda jsme si pak dodatečně objednali ještě o 50 tisíc či o 100 tisíc šarží méně či více. Také by tím odpadly všechny ty dohady ohledně nákupu Sputniku V, kdy se nyní spekuluje, jestli to není náhodou ze strany Ruska jen nějaká další politická hra. Nově odhalené události kolem vrbětického skladu pak takové spekulace jenom potvrzují. Evropská komise musí i nyní udělat pro zajištění vakcinace daleko víc, protože pravidelné dodávky očkovacích látek budeme nutně potřebovat i v příštím roce.       

Už bývalý ministr zdravotnictví – Jan Blatný – se vícekrát v médiích nechal slyšet, že do konce června letošního roku budou naočkovány všechny rizikové skupiny obyvatel včetně seniorů a lidí nad 50 let. Máme polovinu dubna a nejsou ještě naočkováni ani všichni senioři nad 80 let a také další skupina sedmdesátníků. Domníváte se, že sliby bývalého ministra zdravotnictví a i některých dalších členů vlády byly v tomto smyslu reálné?

Reálné by to asi bylo, kdybychom měli u nás v republice dostatek vakcín. A já věřím, že se do tohoto stavu v průběhu nejbližších měsíců i dostaneme, kdy se podaří naočkovat většinu populace z rizikových skupin. Nicméně nevím, jestli bude vůbec někdy možné dosáhnout stavu, aby se naočkovalo 100 procent všech lidí nad 70 či 80 let, a to z různých důvodů. Někdy to není možné kvůli zdravotním hendikepům seniorů, někdy to někteří z nich ani nechtějí.

Na facebooku jsem zaznamenal vaši kritiku Ministerstva zdravotnictví ohledně toho, že oficiálně vybraná firma, která rozváží vakcíny pro seniory, je nechce dopravovat přímo do ordinací praktických lékařů. Minulý týden skončil nouzový stav a hasiči už zřejmě nebudou očkovací látky dále rozvážet. Domníváte se, že bude s distribucí problém? Zpomalí se ještě více očkování zvláště u praktických lékařů, kteří si stále oprávněně stěžují na nedostatek preparátů?

Ten hlavní problém určitě není s distribucí, tam jsme si některé potíže dokázali postupem času vyřešit sami. Navíc hasiči budou vakcíny u nás v kraji i nadále rozvážet a centrálně byla vybrána firma Avenier, která se bude transferem očkovacích látek nyní také zabývat. Problém je prostě stále s nedostatkem vakcín, které mohou aplikovat praktičtí lékaři, tedy s preparáty od AstryZenecy a společnosti Johnson&Johnson. Sice někteří praktičtí lékaři tvrdí, že by mohli očkovat i s jinými vakcínami, ale právě v posledních dnech nedostaly čtyři kraje očkovací látky od firmy Pfizer právě proto, že byl porušený tepelný řetězec pro skladování u těchto dodávek.

My opravdu budeme velmi rádi, pokud se do očkování zapojí co nejvíce praktiků, protože oni jsou právě těmi, kteří mohou oslovit i imobilní pacienty, kteří se nikde jinde na očkovací místa nedostanou. Je si ale třeba přiznat, že celková efektivita očkování bude vždy určitě vyšší v očkovacích centrech, na kterých bude i spočívat celková tíha celého procesu vakcinace, než že by to někdy záviselo na činnosti praktických lékařů. 

Jsou vůbec krajské úřady připraveny na distribuci statisíců vakcín, k čemuž má dojít za několik týdnů, jak to stále slibuje současná vláda? Premiér Babiš například před pár dny sdělil, že by Česká republika měla dostat od Evropské komise během tří nejbližších měsíců o 1 200 000 tisíc vakcín firmy Pfizer více, než bylo původně plánováno...

Jsme na to připraveni, a proto jsme také přikoupili další chladničky našim hasičům pro transport vakcín do očkovacích center. Distribuci k praktickým lékařům pak bude už zajišťovat namísto nás, jak jsem už řekl k předešlému dotazu, specializovaná společnost, která vzešla z výběrového řízení. Objednávky si budou také přes krajského koordinátora praktických lékařů nově zajišťovat samotné ordinace. Takže celý ten cyklus, který se týká praktických lékařů, už půjde zcela mimo nás.

Je veřejným tajemstvím, že nový ministr zdravotnictví dostal jako jeden z hlavních úkolů zajistit pro část české populace, která o to stojí, ruskou vakcínu Sputnik V. To se stalo ještě před tím, než došlo k odhalení příčin výbuchu vrbětického skladu, ze kterého jsou teď obvinění ruští agenti z GRÚ. Myslíte si, že je nákup Sputniku V ještě na stole, anebo je to už definitivně mrtvá záležitost? Co jste si vůbec myslel o úvahách nakoupit tento preparát?

Já patřím mezi zastánce názoru, kteří striktně trvají na tom, že používat vakcínu Sputnik V bychom měli jedině v případě, když bude schválena Evropskou lékovou agenturou, a to z těch notoricky známých důvodů, o nichž se často psalo v médiích. Tedy, že existovala obava z toho, jak se budou od sebe lišit jednotlivé šarže preparátů, s čímž měli třeba problém na Slovensku. U této vakcíny je opravdu nezbytně nutná procesní stabilita výroby, to znamená, aby byly všechny šarže očkovacích látek stejně kvalitní, a to právě musí prověřit patřičná odborná autorita. V tomto ohledu jsem stejného názoru jako profesor Konvalinka, který uvedl, že nelze zpochybňovat práci ruské vědy, ale problém může nastat při sériové výrobě vakcíny ve farmaceutických firmách. To by později mohla třeba vyřešit licence pro některé evropské státy, kde by se pak mohl Sputnik vyrábět. Jedná se o zdraví lidí, takže musíme postupovat s nejvyšší opatrností. Však víte, co se teď děje s vakcínami od společností AstraZeneca a Johnson&Johnson. No a Sputnik V má přece velmi podobnou architekturu obsahu, takže obezřetnost je zcela na místě.

Já opravdu nejsem zastáncem nějakých zkratek. Pokud by vznikla ohledně Sputniku V klinická studie, tak proč ne. Ale máme v současné době na to čas dlouze vyhodnocovat takovou studii? Je ale pravdou, že se mi už ozvalo pár lidí, kteří by se nechali očkovat v rámci nějaké klinické studie, jestliže by případně vznikla.

Jak se vám vůbec spolupracovalo s bývalým ministrem zdravotnictví Janem Blatným? Není žádným tajemstvím, že s jedním z jeho předchůdců – Adamem Vojtěchem – jste moc spokojený nebyl. A myslíte si, že výměna Jana Blatného byla nyní opravdu tím správným krokem? Co by měl nový ministr Arenberger především zlepšit v oblasti spolupráce mezi Ministerstvem zdravotnictví a krajskými úřady?

Moje zkušenost s panem docentem Blatným nebyla vůbec špatná, spíše naopak. On si nakonec dokázal poradit s náročným krizovým stavem, ve kterém jsme na počátku roku žili. Vždyť nedávná situace s britskou mutací byla úděsná, o čemž svědčí i tragické statistiky v počtu úmrtí. Díky i jeho opatřením nebyl náš kraj v tomto ohledu nijak fatálně zasažený. Já na jeho práci nevidím nic, co by mělo vést k jeho odvolání, ale to je samozřejmě věc pana premiéra. Jsem nyní jen rád, že budeme pokračovat v pravidelných schůzkách s ministrem zdravotnictví, které se pravidelně organizují každý týden, a kde dochází ke koordinaci postupů, a kde jsme také informováni o náhledu epidemiologů na vývoj pandemie.

Obecně nejsem zastáncem nějakých náhlých, převratných personálních změn. Spíše preferuji konzistentní tým, který svoji činnost postupně zlepšuje. Ale jak jsem už řekl, to byla záležitost pana premiéra, do níž bych nechtěl zasahovat. Ode mne by dostal docent Blatný za své působení spíše pochvalu.

Jak je to nyní se zásobováním experimentálními léky proti covidu-19, jakými jsou například bamlanivimab nebo ivermectin, do nemocnic ve vašem kraji? Setkal jsem se také s názory veřejnosti v odlehlejších okresech, že prý existuje nedostatek plicních ventilátorů pro všechny pacienty s těžkým průběhem covidu-19, což způsobovalo větší úmrtnost zejména u seniorů. Domníváte se, že jsou tyto informace i nyní, kdy se situace v naších nemocnicích lepší, stále aktuální?

Distribuce a použití těchto léků je plně v kompetenci lékařů a nemocnic, které je mohou objednávat. Ohledně plicních ventilací jsme požádali o jejich zápůjčky ze Správy hmotných rezerv. Problémem je nejen ventilace samotná, ale především musíte mít k dispozici personál, který s ní umí nakládat. Chtěl bych také doplnit, že jsme zakoupili pro naši fakultní nemocnici jeden systém ECMO (mimotělní oběh) z rozpočtu našeho kraje, abychom alespoň takto veřejnosti pomohli.