Reakce po další demonstraci – konala se ve středu 28. září na Václavském náměstí – byly ještě ostřejší než minule. Přitvrdila rétorika hlavně proti organizátorům. Znova létala slova o proruských sympatiích, výzvy, aby se stát bránil, účastníci prý „tleskají putinovcům a Ukrajinu i naši svobodu by prodali za teplý radiátor“. „Vítku, taky jsem měl tendenci tyhle lidi po minulé demonstraci omlouvat tím, že mají strach a jen se nechali zneužít. Teď už si to nemyslím. Vědí, kdo demonstraci svolal. Tleskají putinovcům. Ukrajinu i naši svobodu by prodali za teplý radiátor. Jsou nebezpeční. A odporní. Howgh,“ napsal k tomu například Petr Kolář, bývalý diplomat. Co si o tom myslíte?

Že psychiatrie je dnes již na takové úrovni, že s bájnou lhavostí, fobiemi a dalšími podobnými poruchami umí účinně bojovat – a pan Kolář by toho měl využít. Skutečnost je totiž taková, že Ukrajinu nebo Putina řešila pouze malá skupinka pomatenců, kteří se před „Ukrajinským národním muzeem“ snažili demonstraci na Václavském náměstí narušovat. Demonstranty na Václaváku zajímala pouze Česká republika a česká vláda.

Zklamání z vlády Petra Fialy jsou příliš velká na to, aby se lidé zabývali tím, co se děje tisíce kilometrů od nás, a nijak by se nás to nemuselo týkat. Zklamání, které však vlivem neustálého vládního lhaní a arogance přerůstá v rozhořčení. A není divu, vždyť kdyby pan Fiala a jeho kumpáni před volbami lidem řekli, co budou ve skutečnosti dělat, tak by dnes asi nevládla dnešní koalice, ale dnešní opozice – což ostatně potvrzuje i pád volebních preferencí vládnoucích stran. V tomto smyslu tedy šlo ze strany pětikoalice o podvod na voliče; a zde je potřeba také říci, že pokud někdo něco získá podvodem, tak je legitimita takového vlastnictví, mírně řečeno, velmi sporná.

Proč tomu říkáte podvod na voliče?

Pro chování, kdy někomu něco slíbíte, ale pak děláte něco jiného a v jeho neprospěch, jiné slovo neexistuje. A když jsem se díval do volebních programů koaličních stran, tak jsem tam o likvidaci českého průmyslu, o ožebračování českého národa, o nadřazování cizích zájmů nad vlastní, o spolupráci s organizovaným zločinem či o zatahování naší země do cizích válek nenašel sebemenší zmínky.

Mluvil jste o „Ukrajinském národním muzeu“. Jak tomu mám rozumět?

Budova, která je v den oslav české státnosti ozdobena nikoli českými, ale ukrajinskými vlajkami a u jejíhož vchodu je velký nápis Sláva Ukrajině, je zřejmě budova ukrajinská. A přesně tak vypadala 28. září budova v horní části na Václavském náměstí, které se dřív říkalo Národní muzeum a mělo se automaticky za to, že jde o muzeum české. Dnes už patrně není.