Malý sál doslova praskal ve švech, kapacita byla zaplněna do posledního místečka – několik desítek lidí se sem jen tak tak vešlo.

…je to věda…

„Jedna beseda v Brně proběhla, druhá byla zakázaná. V Olomouci to bylo bez problémů a nyní jsem tady, byť jsem byl trochu napnutý. Děkuji za kus osobní statečnosti, aby akce mohla proběhnout,“ pochválil v úvodu host zdejší organizátory. Ti skromně namítli, že jde přece o literaturu…

„Do určité míry jsem v kontaktu s těmi nejlepšími z české sociologie. Profesor Keller je zcela jistě jednička v české esejistické sociologii, píše předmluvy k mým knihám. Profesor Matějů, který býval superhvězdou empirické sociologie, tak v jeho týmu jsem pracoval až do jeho smrti. Kam tedy patří Hampl? Jsou to dva termíny – teorie středního dosahu, to znamená, že nepíši veliké složité teorie, které by zahrnovaly celé společnosti a dějiny lidstva a na druhou stranu nepíši také empirické studie o tom, jak se třeba změnil rodinný život stranických funkcionářů mezi léty 1982 a 1986. Což je někdy fascinující čtení, ale je to hodně specializované a plné dat. To prostě není moje doména,“ uvedl Hampl.

Blbě se ptáte?

„Ta má kniha se jmenuje Prolomení hradeb 2, ‚je venku‘ už téměř rok. Někdo tomu říká HTF, nebo-li Hamplova teorie všeho. Já bych řekl, že je to takový ucelený výklad toho, proč západní civilizace se chová určitým způsobem. A obsahuje prognózu, co bude následovat. Začněme šéfinspektorem Cluozeau. Podtitul to má – jak klást správné otázky. Základem každého správného myšlení je položit si ty správné otázky. Když položím správnou, smysluplnou otázku, tak i když mám na ní zpočátku špatnou odpověď, tak ji mohu měnit, zjišťuji, že nemusí být uspokojivá a může se to nějak posouvat. Když je špatně položená otázka, tak už od té chvíle nemám šanci a výsledek bude pořád k ničemu,“ pokračoval sociolog.

„Jak je možné, že lidé v západních společnostech, kteří mají nejvýkonnější mozky, je nepoužívají k tomu, aby vynalézali léky, navrhovali letadla nebo dělali spoustu jiných věcí, které jsou užitečné a které posouvají společnost dopředu, ale že to tráví tím, že vymýšlí naprosto nesmyslná pravidla, prezentace, finanční produkty a spoustu dalších věcí, které nejsou nijak užitečné. Protože přece jak nás to učili ve škole, volnotržní ekonomika by měla vést k tomu, že ty nejlepší zdroje se využijí nejefektivněji, a tedy na to, co je pro společnost nejdůležitější. Jak je tedy možné, že ty nejlepší mozky se používají k něčemu úplně jinému?“

Opak je však podle Petra Hampla pravdou: „První odpověď by mohla znít, že je to státní sektor. Jenže ono to žel funguje i v nestátním sektoru. Když se podíváte do kterékoliv opravdu velké organizace, nadnárodní korporace, tak najdete tam lidi, kteří něco navrhují a vymýšlejí, ale také zjistíte, že ty opravdové ‚bedny‘ sedí v představenstvech a kdyby to představenstvo zmizelo, tak to bude mít ten nejmenší dopad na firmu, protože údržba pojede dál, stejně jako výroba, distribuce, dokonce i obchod, takže kdybyste to představenstvo zrušili, tak nikomu nebude chybět,“ uvedl Hampl za souhlasného pokyvování hlavou řady starších přítomných.

„Zkuste si představit dnešní ČEZ, že by od určité úrovně zmizeli všichni manažeři. Nezastaví se žádná elektrárna, nepřestane se vozit uhlí, nepřeruší se sítě a nezastaví se dokonce ani údržba. Nepřestanou vám posílat složenky. To znamená, že tady se děje něco, čemu nerozumíme a kromě těch tržních sil, které by měly mít takzvanou optimální alokaci zdrojů, tak hrají ve společnosti určité síly, které vytvářejí svět úplně jinak.“

Drulák versus Lipovský

„Dnes tady rezonují dvě otázky, které jsou dle mého soudu nesprávné a zavádějící. A neexistuje na ně dobrá odpověď. Jedna zní – jak to udělat, aby špatní lidé přestali zpochybňovat základy vládní politiky. Tato otázka je i v médiích a dokonce se k ní dělají i nějaké zákony. Pan profesor Drulák byl nedávno vyhozen z práce bakalářem Lipavským právě z toho, že pan bakalář Lipavský měl představu, že to byla odpověď na položenou otázku. Pan Drulák tedy přestane do veřejného prostoru říkat ty špatné věci, a tím se spraví situace. Nu, tak uvidíme, jestli se u Bachmutu, kde se nyní bojuje, situace bez pana Druláka z Ústavu mezinárodní vztahů, situace nějak otočí.  Uvidíme, jestli přestanou krachovat firmy kvůli drahým energiím právě bez Petra Druláka. Možná že to zafunguje. Já se obávám, že ne. A obávám se rovněž, že neexistuje žádná správná odpověď na tuto otázku. Ať se tím budou zabývat sebelepší mozky, centrální mozek lidstva, tak nemůžete odpovědět tak, abyste měli odpověď, která něco vyřeší,“ pokračoval dále Hampl.