Od voleb do Evropského parlamentu již uplynula nějaká doba. Přesto se chci zastavit u jejich výsledků. Jak hodnotíte napříč Evropskou unií to, jak voliči rozdali karty? Naznačují výsledky voleb podle vás nějaký posun v budoucím směřování unie?

 

Výsledky voleb do Evropského parlamentu ukazují, že voliči v různých zemích mají stále větší obavy z centralizace moci a ztráty národní suverenity. Vidíme posílení euroskeptických a suverenistických hnutí, což naznačuje, že občané chtějí mít větší kontrolu nad rozhodováními, která ovlivňují jejich životy. Reakce představitelů velkých zemí a Evropské komise je ovšem zcela opačná a snaží se tyto politické síly izolovat. V praxi paní von der Leyenová ještě chvíli před volbami tvrdě kritizovala vlastní Green Deal, aby se za něj v europarlamentu ve své úvodní řeči opět postavila. Řešení problémů se tedy odkládá a zatím se s problémy plánují unijní špičky vypořádat tím, že se pokusí zneviditelnit ty, kteří na ně upozorňují. V příštích eurovolbách tak může dojít ke skutečnému zlomu, pokud se do té doby vlastními chybami nepoučitelná EU nerozpadne.

 

Pokud se podíváme na výsledky voleb v České republice, jak byste je charakterizoval z vašeho pohledu?

 

V České republice výsledky ukázaly jasný odpor proti další integraci a centralizaci moci v rukou Bruselu. Voliči dali najevo, že chtějí, aby Česká republika zůstala suverénním státem s vlastní měnou a kontrolou nad svými hranicemi. Za problém ovšem považuji, že mnoho protestních hlasů získalo i hnutí ANO, které v minulosti za suverenitu, českou korunu ani proti Green Dealu moc nebojovalo, což ukazuje, že faktor propadnutí hlasů hraje významnější roli, než jsme si mysleli a lidé jsou kvůli němu dokonce schopni volit někoho, kdo toto hájí aktuálně jen na papíře. Naše hlasy tak do velké míry dostalo nejen hnutí ANO, ale zejména Přísaha a Motoristé sobě či SPD. Strany, které podle průzkumů i podle zájmu médií byly představovány jako strany, které se tam tzv. dostanou.

 

Na to se musím pochopitelně také zeptat. Jak hodnotíte výsledek Svobodných, kteří přesvědčili pouze 1,76 procenta voličů. Je to pro vás velké zklamání?

 

Samozřejmě výsledek 1,76 procenta je velkým zklamáním. Sice jsme získali 3,5x více hlasů než v minulých volbách, ale dělali jsem vše pro překročení 5procentní hranice. Očekávali jsme lepší výsledek a za neúspěch nesu plnou odpovědnost já osobně jako lídr a předseda. Proto jsem ještě v den voleb dal k dispozici svoji funkci a o předsedovi Svobodných pro rok 2025 a 2026 rozhodnou všichni členové strany po sněmu 19. října. V rámci eurokampaně jsme ovšem zaznamenali i mnoho pozitivních ohlasů, které jsou příslibem do budoucna, a to zejména konkrétně v případě Markéty Šichtařové. Ta sice nebyla na kandidátce, ale objela se svojí ekonomickou přednáškou několik měst po celé České republice a působila na místní naprosto skvěle. Účast na těchto akcích byla vysoká a ohlasy parádní. Právě v ní vidí mnoho lidí do budoucna silného lídra a ideálního nominanta na pozici ministra financí.

 

Kde vidíte největší příčinu takto nízkého volebního výsledku pro Svobodné? Špatná kampaň, málo peněz nebo jiné faktory?

 

Z hlediska zaměření kampaně nešlo dělat nic moc jinak. Přes 15 let mluvíme o ztrácení suverenity, o nutnosti zachování koruny i o potřebě boje proti zelené ideologii. Nejméně posledních 10 let pak také o hrozbě nelegální migrace, a právě tato témata byla během kampaně klíčová, takže jsme je dobře instinktivně vybrali jako hlavní pilíře našeho programu.

Na jednu stranu nás těší, že naše argumenty, ale i vývoj v Evropě, který jsme předpovídali, přinesl změnu názorů u naší konkurence, takže nyní je více subjektů, které v těchto tématech prosazují totéž co my. Na druhou stranu je to právě příčina, že kvůli podobnosti rétoriky v některých bodech dávali lidé raději hlas větším stranám s ohledem na pětiprocentní hranici.

Hlavní příčinou byla dle zpětné reakce zejména nedostatečná schopnost získat výraznější finanční zdroje na kampaň ve srovnání s většími stranami, což v důsledku přinášelo voličům pocit, že hlas pro Svobodné je hlas pro kandidátku, která se tam nedostane.

 

V rámci kampaně jste projel doslova celou Českou republiku a organizoval jste více než stovku setkání. Nenaznačovali něco již reakce lidí v ulicích?

 

Reakce lidí během kampaně byly smíšené. Mnoho lidí vyjádřilo podporu našim kandidátům a naší práci, ale zároveň zejména často v poslední fázi omluvně zmiňovali, že tentokrát dají hlas někomu jinému. Nejčastěji pak Filipovi Turkovi. Zároveň nás ovšem vyzývali, abychom do parlamentu určitě zabojovali o hlasy, které nám tam už prý dají, a to zejména pokud se právě s Motoristy dokážeme spojit.

Kontaktní kampaň po celé zemi mi ovšem ještě jasněji ukázala, že pseudotémata mainstreamových médií reálné lidi moc netrápí, a také to, že krásná je naše země celá od východu po západ. A z hlediska přírodních krás i bezpečnosti jsme možná opravdu zemí zaslíbenou, do které brzy budou přicházet lidé, kteří se v zemích na západ od nás budou bát o bezpečí svých blízkých.