Vláda přečkala hlasování o nedůvěře. Překvapil vás poměr hlasů 85 : 85?

Podsvětí loupeže tisíciletí scházela skoro pětina hlasů. Překvapení se nekonalo. Dávali jen další ochotnické divadlo.

Jednání trvalo takřka 18 hodin a bylo plné rétorických exhibicí. Jak na vás působilo? A jak podle vás působilo na voliče?

Důvěra v politiku klesá k bodu mrazu. Ta fraška, hraničící s pavlačí, ji srazila ještě níž. Trable milionů lidí minula velkým obloukem. Tak nevšímavá k podhradí – a uhranutá vlastním pupkem jako sekta hesychastů – nebyla ani politika „výmarské republiky“. Dopad na voliče? Jedni už politiky pohrdají. Nestojí jim ani za pozornost. Druhé to nahání kdejaké mucholapce. Tím ani oním to však neskončí. Zatím má navrch letargie. Až ji vystřídá masový vztek, nemusí padat jen facky a kopance. V Německu už došlo i na politický atentát. Ten, kdo ho odskákal, přitom Němce až tak moc nenaštval. Spustí-li sekyra temných vášní, umí být i krutě slepá.  

Premiér Andrej Babiš by asi na dění posledních týdnů nejraději zapomněl. Konala se obří demonstrace na Letné, Babiše vypískala plná sportovní hala v Liberci. Je narůstající a čím dál hlasitější nespokojenost s premiérem signálem, že by Babiš měl svůj postoj například v otázce setrvání v úřadu přehodnotit?

Zkusme si na vteřinu představit, že se skutečně nakrkne, práskne dveřmi a vrátí se do čela Agrofertu. A místo něj nastoupí český Pellegrini. Sklapnou pak úderky „majdanů“ zobáky? Máme snad věřit v zázraky? Mne osobně u premiéra zaráží jiná věc. Slíbil změnu, a ne „mírný pokrok v mezích zákona“. Marasmu, který zdědil, však láme jen pár hrotů. Samoděržaví psychopatů se tu roztahuje dál. A škodí o to víc, jak dlouho mu to prochází.

Jeden z těch slepenců, smíchaných ze samých perverzí, svlékají donaha momentální vedra. Je hned o trojí kapitulaci. Před kůrovcem, decimujícím český les nadoraz. Před suchem, plundrujícím naše vodní zdroje. A před cizí konkurencí, masakrující české potravinářství. Obludným dílem zkázy je každý z těch tří. Tím větší pohromu rodí dohromady. Ještě že tu je vltavská kaskáda. I další vodní díla, o něž si kdejaký hlupák a „ekoterorista“ otírá kušnu. Experti na slovo vzatí to vidí jinak. Nebýt těch prozíravých investic, píší a volají mi v těchto dnech, v nemalé části země už je voda na příděl – a čistírny odpadních vod na hraně kolapsu.

Rýsuje se však náprava aspoň teď? Kdo volá k odpovědnosti papaláše, na jejichž triko to padá? Jak ty, co už shrábli zlaté padáky? Tak ty, co se na ně teprve třesou? Neděje-li se tak, semele to i ty, kdo tu moc mají a nic s tím nedělají. Galerka, napakovaná z „tunelů“ za tisíce miliard, se nám posmívá z luxusních letovisek. Ruka zákona nekoná. A gážisté té samé galerky, vyslaní hecovat náměstí, malují na zeď čerty, co prý „ohrožují nezávislou justici“. Žijeme v ponižujícím blázinci.

A právě ten se náramně hodí holportu, který si na naši zemi brousí zuby. Pasákům „neziskových“ úderek. Dědicům zavilé revanše, posedlým zrušit Benešovy dekrety. Prelátům v tom samém hříchu, jemuž se postavili už Mistr Jan a „boží bojovníci“. Chobotnici „deep state“, dirigující i je všechny. Vidiny „amerického století“ se hroutí. Války ze „změnu režimů“ zmařily miliony životů. Režimy, vládnoucí na jejich troskách, mají „deep state“ za říši zla. Tím víc to chobotnice zkouší jinde. Inscenuje „barevné revoluce“. Ten rukopis nezapřou ani její české gerily. O to teď běží, a ne o dotace a čapí hnízda. Ráj psychopatů je i bezpečnostním rizikem. Tím dřív to chce celou pravdu o všem, co má na hrbu. Razantní kroky, které ho postaví mimo hru. Jinak se vše, co lidi štve, stane klackem v nepravých prackách i tentokrát.

Ta bizarní podívaná je urážkou i v jiném směru. Se kterým z gladiátorů, co si to rozdávají v dnešním koloseu, přichází skutečné řešení problému? Který z nich není i jeho součástí? Ač každý jinak a rozdílnou měrou. Levice, skrčená pod křídly oligarchy, své právo vlastního hlasu v tichosti odpískala. Tím si však, nerado se to slyší, zadělává na politické harakiri.