Svět se nyní děsí takzvaného Islámského státu. Má údajně 30 tisíc bojovníků, dost peněz i zbraní, vraždí novináře i humanitární pracovníky. Máte z něj také strach?

Nemám. Takzvaný Islámský stát (IS) není stát, je to síť silnic, které spojují několik větších měst a části území mezi nimi, jež často ovládají komunity lidí, kteří jsou momentálně buď z nevyhnutelnosti, nebo politického kalkulu s IS spojeni. IS je skupina vrahů, fanatiků, dobrodruhů a prospěchářů, která rozsévá zkázu ve svém okolí. Zatím ale nepředstavují přímou hrozbu Evropě nebo Spojeným státům, mimo jiné i proto, že v řadách IS umírají bojovníci s evropskými nebo americkými pasy, které IS posílá do místních bitev, ale neposílá je zatím zpět, aby prováděli teroristické útoky proti západním cílům.

V tomto ohledu je „stará” decentralizovaná Al-Káida, která je méně na ráně, stále větším nebezpečím. Co se týče kapacity IS pro teritoriální expanzi, tak ta už byla vyčerpána. Nebezpečí teroristických útoků hrozí stále a může se zvětšit tím, že by případně začala soutěž mezi Al-Káidou a IS o vůdcovství, nebo také reakcí na konfrontaci s Američany. Nebezpečím je rovněž přístup IS k finančním prostředkům, naštěstí je jich většina používána pro udržování loajality, financování místního boje a dodávání základních služeb lidem, kteří se ocitli pod kontrolou IS.

Americký prezident Obama představil symbolicky 11. září plán, jak Islámský stát porazit. Je to možné s pouze leteckými údery Američanů a vyzbrojením Kurdů? Nebo vidíte nějaké lepší řešení?

Zaprvé, IS je jen jednou z manifestací extremistických tendencí v regionu. I po porážce IS budou přetrvávat konflikty uvnitř muslimského a hlavně arabského světa, jehož současný stav připomíná neblahou historii evropského kontinentu. A Evropanům to trvalo několik náboženských a dvě světové války, než si srovnali v hlavě určité otázky, které teď sužují arabský region – otázky identity, politické solidarity a loajality, modernity a tradicionalismu. Zadruhé, Američané mají tendenci najít svého ďábla, personifikovat jej (ať už je to Saddám Husajn, Usáma bin Ládin, Muammar Kaddáfí nebo samozvaný chalífa Ibrahim z Islámského státu) a domnívat se, že jeho zničením vyřeší jednoduchou rovnici. Vymazáním IS se nevymažou existující geostrategické rivality, nevymaže se fundamentalismus šířený ropnými penězi, nevymaže se porušování lidských práv a základní politická, sociální a ekonomická nespravedlnost, které vytváří a přiživují současné konflikty. Zatřetí, pokud jde konkrétně o IS, tak letecké údery v kombinaci s postupem Iráčanů nepřinesou rychlé řešení, zvláště, pokud se může IS stáhnout do Sýrie.

Mezi radikálními islamisty na pomezí Iráku a Sýrie je i mnoho lidí s evropským pasem. Proč tomu tak je?

Protože jsou tací mladí muslimové (dokonce i muslimky), kteří jsou zmateni, hledají, jak si vybít frustraci, hledají dobrodružství, hledají slávu, hledají nějaké imaginární ideály, nebo jsou prostě zfanatizovaní. Neexistuje jeden profil radikalizace, vedou k ní individuální, psychologické důvody.

Radikální islamisté nepochybně škodí pověsti islámu jako takového. Nehrozí v Evropě kvůli tomu nástup xenofobních stran?

Takové politické tendence nejsou ničím novým, ale je pravda, že zesílí v momentech, jako jsou tyto, viz například nárůst islamofobních fyzických i jiných útoků namířených proti muslimům a muslimkám po teroristických útocích z 11. září. Nezbývá než se spolehnout na selský rozum lidí, tedy v tom smyslu, že nelze trestat, pronásledovat nebo podezírat všechny muslimy za hříchy extremistů. Na světě je skoro půldruhé miliardy muslimů a kdyby ti byli s námi ve válce, vypadalo by to opravdu jinak. Důležité je rázně odmítnout všechny ty, kteří se snaží zneužít situace a vyprovokovat nějaký „civilizační“ střet, ať jsou to extremisté z řad muslimů, nebo z řad islamofobů. Tyhle dvě skupiny si ostatně výborně rozumí, protože jedna druhou utvrzuje ve svých světonázorech.

I u nás se objevují takové tendence, i když zatím v menší míře. Vy upozorňujete na Facebooku na kampaň ODS v Praze 8, kde se vymezují proti islamistům a takzvaným ekoteroristům. Co tomu říkáte?

Rozdmýchávat nenávist je společensky nezodpovědné. Je mi líto muslimů a ekologů, kteří půjdou kolem a stanou se terčem verbálního útoku, pro nic za nic. Uvidíme, jestli si občané na Praze 8 myslí, že ODS trefně pojmenovala to, co je nejvíce trápí. Shrnul bych to do rčení „tonoucí se stébla chytá“.

Ministr školství Chládek údajně pozastavil projekt Muslimové očima středoškoláků. O co v projektu šlo a proč ho ministr stopnul?

Ministr Chládek projekt nezastavil, jen mu odebral záštitu. Přes média vzkázal, že údajně proto, že projekt ministerští experti shledali závadným. V oficiálním dopise stálo, že „důvodem je málo účinné mediální působení a obhajoba záměru projektu před veřejností“. Zkrátka ministr Chládek se zalekl, že organizovaná kampaň islamofobní skupiny Czech Defence League (aneb Islám v ČR nechceme) vyústí ve ztrátu jeho popularity a ohrozí jeho politickou budoucnost. Přeci jen, téma muslimů, stejně jako například téma Romů nebo homosexuálů, žádné body v české politice nepřináší. O čem je projekt samotný, se nejlépe čtenáři dozví ZDE.