Kritizujete zpravodajství České televize ohledně dění na Ukrajině, protože není objektivní a vyvážené. Proč?

Já jsem neřekl, že není objektivní a vyvážené. Chtěl jsem, aby mi ředitelé České televize i Českého rozhlasu vysvětlili, jak ho dělají, protože spousta lidí si stěžuje, že není vyvážené. Nejsem pro to, abych vlastními názory řešil televizní tvorbu, nýbrž jako politik řeším stížnosti lidí. Ředitelé mi to vysvětlit nechtěli, takže upořádáme seminář za účasti veřejnosti, kde by mělo k vysvětlení dojít. Část diváků si stěžuje, že je zpravodajství nepřehledné, část, že je prokyjevské a menší část dokonce promoskevské. Když to srovnám se světovými médii, těžko psát, když z obou stran pouští těžkou propagandu, doufám, že seminář to vysvětlí.

Českou televizi kritizujete dlouhodobě, například sprostá slova v seriálu nebo erotickou scénu před desátou hodinou večer. Co vás k tomu vede? Je Česká televize opravdu tak špatná?

Českou televizní tvorbu mohu hodnotit z pohledu Komárka, protože jsem pracoval pětadvacet let v médiích. Českou televizi znám a spolupracoval jsem s ní, dělal jsem moderátora a psal jsem pro ni satirický seriál. Hlavní problém, který uznával i ředitel Dvořák, když nastupoval, je letitý. Tedy, že Česká televize je nehospodárná, neuvyužívá zcela toho, co by mohla dokázat a přitom od nás, koncesionářů, dostává obrovský balík peněz. My za těch zhruba devět miliard korun zasloužíme lepší kvalitu, televize by se obešla s menším počtem pracovníků, třeba lépe placených a kvalitnějších. Kvalita zpravodajství by mohla být vyšší, Česká televize spí na vavřínech a je v podstatě státem ve státě, který si tvoří vlastní normy. Podpořil bych více finanční kontroly.

Generální ředitel je jediný šéf, který nad sebou nemá představenstvo, protože Rada pro rozhlasové vysílání nemá možnosti a ani se nesmí ptát, jaké jsou reálné částky. Z výroční zprávy se do našeho příchodu nikdo moc nedozvěděl. Takže ne proto, že bychom neměli ČT rádi, my jsme strážci peněz koncesionářů, tyto peníze vydávají občané ze své kapsy a pro některé důchodce to není zrovna malá částka. Je třeba si to uvědomovat a nechovat se jako komerční televize, ale úzkostlivě dbát, jestli naplňuje své poslání.

Byl jste také novinář, jak vnímáte kritiku veřejnoprávních médií ze strany politiků, třeba nyní sebe?

Politici vidí, že média výrazně zkreslují reálnou situaci. Nejen jako novinář vím, protože jsem také učil politiku a média, že z podstaty médii je třeba vše zjednodušit. Nesdělují příběh, který chce říci politik, posunují konflikt a nejsou tvůrci dobrých zpráv. Politiky to štve a je takový folklór média urážet. Když se máme na média naštvat a kdy bych se naštval také? Když hrubě zkreslují pravdu, šíří o někom pomluvy. Uvedu příklad: Michal Viewegh nebo Marek Vašut byli médii zneváženi a soudili se. Média mohou poškodit člověka a politiky. Na druhou stranu, když jde někdo do politiky, měl by vědět, že se stává štvanou zvěří a novináři ho nebudou mít rádi.

Jaký je tedy váš názor jako bývalého novináře a politika na spojení mediální, ekonomické a politické moci v podobě Andreje Babiše?

Myslím si, že miliardáři jsou občané a žádný zákon jim nezakazuje kandidovat. Když uspějí, je to legitimní. My jsme demokracie, ne polodemokracie ovládaná oligarchy, jak se to děje jinde. Proč Andrej Babiš koupil média, jsem nikdy nepochopil. Kdybych byl předsedou strany, tak bych to nedělal, ale nevím, nejsem jeho zpovědník. Nám to spíše škodí, protože nám to novináři neustále předhazují. Novináři jsou svobodní a nikdo jim do práce nezasahuje, a protože chtějí dokázat, že je Babiš neterorizuje, tak píší spíše kritické komentáře.

Kalousek prohlásil, že ANO s koalicí pouze marnotratně utrácí peníze, které tahá lidem z kapes. Tedy nešetří státní rozpočet, co si o tom myslíte?

Nejsem ekonom, my plníme sliby a jsem přesvědčen, že kdyby ANO vládlo samo, což jako správný politik doufám, že jednou bude, tak bychom byli šetrnější. Skutečně sociální demokracie měla více takových výdajových slibů. Já říkám, že musíme dodržovat koalici, jsou to naši partneři a my jsme nemohli prosadit celý program na úkor ČSSD, když volby dopadly fifty-fifty. Je to ale koaliční vláda a musíme respektovat požadavky ČSSD.

Jste poslancem, co vás přimělo dát se z novinařiny na politiku?

Jako novinář jsem dospěl k závěru, že voliči se vyčerpali, ztratili důvěru. Strany jsou mrtvé, spojené s klientelismem a že nastane podobná situace jako v Polsku nebo Slovensku. Do politiky vstoupí nový subjekt, buď populistický nebo extremistický, nebo někdo jako Donald Tusk, který jednak výborně vedl Polsko a také sebe sama až na prezidenta Evropy. Já jsem se stýkal s lidmi, kteří se o něco podobného pokoušeli, potkali jsme se s Babišem a nabídl mi spolupráci. Rozhodoval jsem se krátce, intuitivně, řekl mi: Když už to kritizuješ, budeš mít možnost to zkusit napravit. Tak jsem to risknul.

Byla nebo je politika taková, jak jste si myslel?

Já bych řekl, že v mnohém to odpovídá, strávil jsem v Poslanecké sněmovně hodně času, někdy říkám, že více než mnozí poslanci. Je to mnohem pracnější, než jsem si myslel. Práce poslance opravdu nespočívá v sezení a zvedání ruky. To by byli cvičené opice, protože zákony jsou předjednané. Mnohem horší je práce ve výborech, teď budeme mít asi sto osmdesát bodů a ke každému bodu je sněmovní tisk o tloušťce sto stran. Příprava, pokud chcete být dobře informovaní o tom, o čem rozhodujete, je velice náročná. Těší mě práce v regionu, setkávání s lidmi, kde slyším neřešitelné příběhy kvůli naší státní správě. Je to práce na plný úvazek, takže chápu sociální demokracii, když nechtějí, aby hejtmani byli zároveň poslanci. Samozřejmě je něco jiného, když lékař nechce ztratit přehled o své práci a nechá si třeba nula celá dva úvazku.

Kdyby tedy byl zákon, který by takovou situaci řešil, podpořil byste ho?

Ne, o tom mají rozhodnout voliči. Tedy, jsou mezi námi supermani, co to zvládají. Já vím například o Janě Černochové, která určitě je dobrou poslankyní, o tom není sporu, a patří v ODS k velmi aktivním. I když odpůrci jsou, ale umístila se v soutěži o Nejlepšího starostu, takže byla oceněna. Lze tuto práci vykonávat slušně, jednodušší je to pak pro starosty v menších obcích. Jim to naopak pomáhá, dokáží problémy vidět z obou stran, to byl měl opravdu posoudit volič jak pracuje, ať už na úrovni komunálních voleb nebo celorepublikových.