Zemřel legendární zpěvák Karel Gott. Krátce po jeho skonu se objevila i kritika vládou připravovaného pohřbu se státními poctami v Katedrále svatého Víta. Některým snaha o důstojné rozloučení s hudební legendou připomíná „propojení“, do kterého zamíchávají i prezidenta Zemana a komunisty a padají poznámky o neonormalizaci. Jsou podle vás taková vyjádření na místě?

Vyjádření o neonormalizaci jsou v tomhle případě zcela lichá. Zejména když povětšinou opět přicházejí od těch, kteří jinak nedají dopustit na Evropskou unii a s inteligencí octomilek se rozplývají nad její plíživou totalitou, kterou nazývají liberální demokracií. Jinak pojem neonormalizace, který zas tak často nezaznívá, zmínilo několik uvědomělých, takže buď od sebe opisují, nebo od někoho dostali další prefabrikovaný pojem do svého slovníku. Teď nechci zastávat názor pro pohřeb se státními poctami, ani názor proti – ač se přikláním k první variantě, která však má taky spoustu ale. Mám nicméně takový pocit, že kdyby takový krok nedej bože navrhla čistě teoreticky vláda pánů Fialy a Bartoše za prezidentování Jiřího Drahoše – ano, popusťte uzdy vaší fantazii na úroveň fantasy, sci-fi, nebo spíš hororu – tak by uvědomělé novináře a politiky taková spojitost ani nenapadla a vynášeli by garnituru za tento krok do nebes. Nevím, nakolik jde v tomto Andreji Babišovi o své PR, ale v první řadě jde přeci o Karla Gotta a jeho rodinu. A zejména na ty by měl brát zřetel a ohled.

Jak se díváte na to, že někteří lidé v okamžiku umělcovy smrti připomínají jeho otisk na tzv. Antichartě? „Za jednou věcí si stát nemohu. To, když se mnou někteří lidé mistrně manipulovali, a já jsem tomu důrazně nečelil. Třeba takzvaná Anticharta, to byl vrchol manipulace,“ řekl k tomu před rokem sám Gott.

Mě spíš zaráží a zvedá žaludek, že tak někteří činí hned v den úmrtí této beze sporu velké osobnosti. Pieta a úcta k člověku a pozůstalým jim a jejich kachním žaludkům nic neříká. Ač jsem odjakživa spíše „Krylovec“ a neuznávám pokrytecké „o mrtvých jen dobře“, protože podle mě o mrtvých podle jejich „zásluh“, tak si myslím, že z úcty k člověku a jeho rodině je vhodné počkat a nechat si ke svým výpadům alespoň pár dní odstup. A to myslím obecně, ať umře kdokoliv. Opět se tak ukázala žluč a nenávist těch, kteří se ohánějí pravdou a láskou snad i během svých erotických snů. Všichni ti Mitrofanové, Klvaňové, Kundrové a jiní Bakalovo Respekti, Bělobrádkové, Halíkové, Šafrové jen ukázali, že žádné dno jim není dost hluboké. Nejsem proti kritickému pohledu, naopak, ale všechno má svůj čas a nic není černobílé. Co se Anticharty týká, mají možnost se na její podpis zeptat taky svých koní, jako jsou Zdeněk Svěrák nebo Jan Hrušínský. Nebo tam se to jako nepočítá, že?

Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si v úterý v reakci na Gottův skon neodpustil poznámku: „A ta anticharta…ale o mrtvých jen dobře. Stejně nám vláda tají, že ho na příkaz EU utloukli migranti.“ Jde o poznámku vtipnou? Jak hodnotit takovouto komunikaci vrcholného politika?

Myslím, že chovanec bohnického ústavu po lobotomii by vymyslel taktnější a trefnější komentář. Pan Bělobrádek již poněkolikáté ukazuje, že mu chybí značná míra sociální inteligence. Nebo možná vůbec inteligence. Pokud tento příspěvek pan Bělobrádek nepsal pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, tak má evidentně vážný psychický problém. Nedělám si iluze a jsem si vědom toho, že máme ve sněmovně řadu psychopatů, ale být v kůži jeho kolegů ve sněmovně, zejména těch sedících blízko něj, začal bych mít o sebe trochu obavy.

Byl Karel Gott umělcem, který těžil z jisté symbiózy s režimem, jak tvrdí jeho kritici? A změnila by něco reálně jeho otevřená rebelie proti komunistickému režimu?

Nebyl na „barikádách“. Ostatně sám říkal, že nebyl bojovník, ale zpěvák milostných písní. A jak se dovídáme až teď, protože na rozdíl od jiných se tím pan Gott nechlubil na potkání, navzdory, anebo díky určité symbióze s režimem řadě lidí za minulého režimu v rámci svých možností pomohl. Nezaznamenal jsem, že by někdy někomu ublížil, že by někdy – ať už v minulém nebo v současném režimu proti někomu řekl křivého slova. A to je pro mě podstatné. Tohle je pro mě relevantní hodnota lidskosti. Každý není Karel Kryl nebo Václav Havel a ani nemůže být. A teď to myslím zcela nezabarveně, protože těžko můžeme hodnotit, kdo vůbec udělal pro svou zem a lidi v ní více. Každý z nich dělal podle svých možností, schopností a doufejme nejlepšího vědomí a svědomí. Každý se nakonec zodpovídá zejména sám sobě a svému svědomí. Karel Gott přinášel lidem radost napříč dvěma režimy, během mnoha desítek let, pomáhal jim odpočinout od všedních starostí i v těžkých dobách a beze sporu lidi spojoval a spojuje.