Jste v politice zhruba stejně dlouho jako odcházející prezident Václav Klaus...Měřeno touto optikou, myslíte si, že si zaslouží, aby po takové době odcházel s břemenem možné velezrady a s břemenem soudního řízení před Ústavním soudem?

Klausovo setrvání v politice je docela mimořádné. Já ale nejsem tak dlouho v politice jako on - až do roku 1996 jsem učil na vysoké škole. Václav Klaus je ovšem v politice od roku 1989 a v tom se mu asi těžko někdo rovná...

V souvislosti s amnestií možná měl právo na tento krok, ale ve skutečnosti jeho pojetí amnestie odporuje elementárnímu smyslu pro spravedlnost. A poměrně zákonitě to vyvolalo velikou vlnu nevole a nesouhlasu ve společnosti. Prezident si něco podobného dovolit nemůže, protože ten jeho krok znamenal popření celé řady základních práv občanů. Ať se to týká práva na spravedlivý stát, práva obětí na náhradu trestných činů a potrestání viníků. To všechno jsou velmi vážné věci a myslím si, že smyl pro spravedlnost byl tímto jeho krokem vážně podkopán. Bohužel ovšem Klaus i v průběhu výkonu svého mandátu opakovaně překračoval hranice, ve kterých se musí prezident pohybovat. Takže jeho smutný konec odpovídá jen tomu, čeho jsme byli svědky. V tom závěru se to jen vystupňovalo, protože podobných projevů z jeho strany tam také bylo v závěru vícero - amnestií to spíše jen vyvrcholilo.

• TÉMA: Amnestie

Byl jste to ale právě vy, kdo se v minulých týdnech kvůli amnestii do Václava Klause hodně obouval - chtěl jste znát, kdo mu ji připravoval. On sám ale v sobotním rozhovoru Práva přiznal, že autorem amnestie je on. „Autorem jsem já. Není žádný jiný autor. Samozřejmě se o tom bavím s nejužším kroužkem spolupracovníků, ale žádný jiný autor neexistuje,“ řekl Klaus. Jak na Vás toto přiznání působí?

Myslím, že v tom jeho přiznání je celá řada rozporů. On sám se k tomu vyslovil i v rozhovoru pro Českou televizi, jenže z jeho slov bylo jasně vidět, že amnestie je i pro něj velký problém, který není schopen vysvětlit. Ten zásadní rozpor je v tom, že než se stal prezidentem, tak slíbil, že amnestii nepoužije, že ji nevykoná. Jenže včera pro televizi řekl, že ji připravoval deset let. A řekl to dokonce v množném čísle: deset let jsme ji připravovali. To je ale pro mne naprosto nepochopitelný rozpor. Jak je možné, že někdo, kdo nastupoval do postu říká, že amnestii nepoužije a na straně druhé pak přiznává, že ji deset let s nějakým týmem připravoval? To, co chceme celou dobu vědět, je to, kdo byl součástí týmu a kdo se na ní podílel. To ale Klaus stále odmítá prozradit. Je ovšem evidentní, že on sám toto připravovat nemohl. Všechny ty otazníky tak zůstávají. Václav Klaus se dokonce odmítl zúčastnit i slyšení na toto téma v Senátu, a to přesto, že tvrdil, že zbytek svých dnů v prezidentském úřadě po novém roce využije na to, aby svou amnestii vysvětlil. Jenže ve skutečnosti se nic takového neděje.

Je známo, že jsem se odvolal proti rozhodnutí Pražského hradu, že mi neposkytnou informace k tomu, jak se amnestie připravovala. V těchto dnech jsem pak dostal dopis z Kanceláře prezidenta, kde mi bylo opětovně sděleno, že nedostanu žádnou informaci o tom, s kým a jak byla amnestie ušita, což je podle mne porušení zákona. Jsem totiž přesvědčen, že veřejnost to má právo vědět.

Ten problém ovšem podle mého soudu do budoucna vyvolá ještě celou řadu sporů. Je tady totiž celá řada podání na státní zastupitelství, neboť amnestie není vyjasněná ani pro oběti, ani v rámci jednotlivých kauz. Obávám se proto, že tady bude následovat celá řada žalob, které půjdou na obecní soudy, na Ústavní soud, na Evropský soud pro lidská práva... a dokonce to může být velká škoda pro Českou republiku.

My ale ani nevíme, jakým způsobem se to celé odehrálo na vládě, jak se v tom úřadovalo, neboť zcela nepochopitelně není k tomu na vládě žádná spisová evidence. Není tak nikde uvedeno, kdy byla amnestie na Úřad vlády přijata. Dokonce k tomu oficiálně Úřad vlády sděluje, že amnestie vůbec neprošla onou evidencí, což je nepochopitelná a zásadní věc. Každý zákon, každé zásadní rozhodnutí totiž musí být někým evidováno, což se ale v tomto případě nestalo. Ty problémy tady tak zůstávají a zůstanou i po celou dobu, kdy Václav Klaus odjede na svou tříměsíční cestu do Spojených států. Takže tady vůbec není konec a bohužel nás ten problém bude provázet ještě dlouho.

Budou dle vašeho soudu právě kvůli této amnestii lidé na Klause vzpomínat jinak, anebo mu třeba tuto věc časem prominou a bude za rok uctíván podobně jako Václav Havel?

Soudím, že se tato věc nezapomene. Ten konec byl pro Václava Klause nesmírně nepovedený. On totiž ani v té poslední fázi neprojevil minimum sebereflexe, jak co se týče hodnocení svého období, tak ani co se týče těch posledních skutků, které mu skutečně způsobily neobyčejný pád. Já jsem nezažil, aby nějaký politik klesl - co se týče důvěry veřejnosti a popularity - o 27 procent během tak krátké doby. To je něco naprosto nevídaného a pro něj to bude mít ještě důsledky, a to trvalé. Zůstane to tak v paměti lidí jako smutný konec jeho prezidentství.

Vy jste v roce 2008 podporoval do postu prezidenta republiky Jana Švejnara. Co by dnes, podle Vašeho soudu, bylo jinak, kdyby nyní z Pražského hradu odcházel právě Švejnar?

O tom lze jen těžko spekulovat. To je možnost, která se neuskutečnila, a nemá cenu se k ní vracet. Pro mne je to minulost. Švejnar nakonec nešel ani do přímé prezidentské volby a tak si myslím, že je debata k tomu zbytečná.

Čím podle vašeho soudu Václav Klaus uškodil této zemi? Je něco, čím naopak vyloženě národu prospěl?

Mně přijde hlavní, že nepochopil dobře svou prezidentskou roli - ta funkce by totiž měla vytvářet nějaké hodnoty. Prezident by měl především vyhledávat takové hodnoty, které společnost sjednocují a posilují její soudržnost. Jenže Václav Klaus působil dost destruktivně. On vlastně žádnou pozitivní vizi pro společnost neměl a pouze útočil tu na Evropskou unii, tu na myšlenky, které souvisí s globálním oteplováním, což lze těžko pochopit. Proč by se měl prezident zabývat klimatologií a proč by měl v této oblasti získávat pověst ve světě? Mne připadá, že tady nepochopil roli prezidenta a navíc i jeho názory byly velmi extravagantní. Kvůli němu jsme pak ani nebyli bráni jako seriózní účastník vážných debat, které se ve světě dějí. On totiž „uplaval“ do takových docela výstředních vod a na seriózních fórech už nebyl chápán jako závažný řečník, ale spíše jako nějaká kuriozita. Tím nás dle mého soudu poškodil. Toto ohodnocení dokládá i má příhoda. Viděl jsem jednou v holandské televizi u příležitosti evropského summitu, jak moderátor říkal: „Je tady „enfant terrible EU“ Václav Klaus! Co asi na dnešek přichystal?“ Říkal to ale tónem, jakoby tvrdil: tady máme ono zlobivé dítě, vidíme, že Angela Merkelová si ho posadila vedle sebe, aby na něj mohla dávat pozor, aby kontrolovala, co bude říkat.

V širším měřítku si ale možná málokdo uvědomoval, že Česká republika díky Klausovi byla vnímána jako nevycválané dítě, které je spíše kuriozitou. Hrozné ale bylo, že se s tím svezla celá Česká republika. Myslím, že kdyby to lidé naplno věděli, tak by se jim rozhodně nelíbil způsob, jak skrze něj bylo vnímáno celé Česko; jako ne dostatečně seriózní a vážený partner. O jeho výstupy byl nakonec v Evropě stále menší zájem – žádná pozvání do těch významných zemí nakonec ani nedostával, což ovšem koliduje s tím, jak sám sebe prezentoval. Tím nás vlastně přes svou osobu poškozoval.

Když se ale podíváme z nadhledu na to, jak je přijímána v zahraničí žaloba na Klause pro velezradu, tak zjistíme, že je vnímána pozitivně. Třeba německé noviny píší o tom, jaké zvůle se dopustil prezident a že na to logicky reaguje opozice žalobou. Celkově je pak tento fakt řadou evropských deníků spíše chápán jako adekvátní odpověď na to, co Václav Klaus této zemi způsobil za celou svou éru...

Klaus prostě neměl dobrou pověst ve světě - i tam je jakési oddechnutí nad tím, že odchází. Jeho odchod je tak zdvojnásoben nadějí, že budou mít v Evropě serióznějšího a vážnějšího partnera, což by Česká republika po Václavu Klausovi nesmírně potřebovala.

Do postu nyní nastupuje Miloš Zeman. Protože ho znáte - a to nejenom kvůli tomu, že býval předsedou ČSSD - co lze podle Vašeho úsudku od něj očekávat? Bude takzvaně aktivistickým prezidentem?

Já u Miloše Zemana dosud nevím, jak mám vnímat jeho proklamace, že bude navštěvovat vládu a Parlament. To totiž není zrovna jednoduchá představa, že by se pravidelně účastnil jednání vlády a vstupoval do jednání vlády. To tady ještě, myslím, nikdy nebylo. To všechno se ale zřejmě ještě „usadí“ . Dozvíme se tak možná brzy, jak si představuje výkon prezidentské funkce. A že bude aktivní, tak o tom téměř nepochybuji, protože to slíbil a bude to chtít také dodržet. Myslím ale, že se bude pohybovat v rámci ústavního vymezení funkce úspěšnějším pojetím, než jak to předvedl Václav Klaus. Zeman je dosud otevřená kapitola a je těžké k tomu nyní něco prognózovat. Výsledek bude především záležet na něm samotném.