Nějak se stalo, že z příjmové části rozpočtu na rok 2023 vypadlo ministrovi financí padesát miliard, které snad měly přijít z peněz Evropské unie. Česká republika hodlala peníze směrovat na dekarbonizaci a přitom šlo o výtěžek z prodeje emisních povolenek. Je to jinak? Řada lidí tomu vůbec nerozumí. Lze tohle nějak rozklíčovat?

Připadá mi to až nereálné. Kdyby to bylo ve filmu, s chutí bych se snad i zasmál. Ovšem ve skutečnosti to k smíchu není. Není snad týdne, aby se ministr financí Zbyněk Stanjura nepodivoval nad něčím, co v jeho resortu „nešťastnou náhodou uteklo jeho pozornosti, bylo špatně vyhodnoceno nebo zařazeno“. Jednou je to daňový balíček, podruhé rozpočet ČR. Ministr financí má řídit státní pokladnu, nastavovat daňový systém a určovat ekonomické směřování celé země, což je obrovská zodpovědnost vyžadující znalosti a schopnosti, kterými pan Stanjura zjevně neoplývá. Ale abych odpověděl na otázku, velmi zjednodušeně řečeno si vláda vylepšila příjmovou stránku letošního státního rozpočtu 50 miliardami z emisních povolenek, což je v rozporu s pravidly EU. Tyto peníze nelze zahrnout do státního rozpočtu, proto je nynější nula pouze narovnáním skutečného stavu.

Kdo podle Vás ještě doufá, že se podaří udržet plánovaný letošní schodek rozpočtu? Jaké jsou realistické alternativy?

Na fakt, že je rozpočet sestaven zcela nerealisticky, jsem upozorňoval již při jeho projednávání. Zejména jeho příjmová stránka odrážela spíše než skutečná očekávání pouze zbožné přání této vlády. Kromě již zmíněného nedovoleného „vylepšení“ 50 miliardami z prodeje emisních povolenek se jednalo zejména o nereálně nastavenou výši příjmů u mnoha daní. Bylo tedy zřejmé, že takto špatně nastavený rozpočet v realitě nemůže obstát. Státní rozpočet nemůže stát na tom, kolik se vládě podaří vypumpovat peněz ze státních a polostátních podniků jako je ČEZ nebo Lesy ČR. Jsem přesvědčen, že plánovaný schodek rozpočtu již odepsala i sama vláda. Výsledná výše schodku bude záviset na mnoha faktorech, mimo jiné na tom, zda vládní koalice začne naplňovat některé ze svých předvolebních slibů, kupříkladu zeštíhlovat státní aparát nebo digitalizovat. Dosud činila pravý opak.  

Do jaké míry „ztráta“ desítek mld., o kterých hovoříme, bude ztěžovat „přechod na zelenou ekonomiku“? A do jaké míry hrozí, že se Česká republika bude potýkat dál na toto téma s nějakými dalšími pokutami?