Zemanovi to asi bude líto, ale v Rusku o něm nikdo neví. Profesor Andrej Zubov pro PL o současnosti a budoucnosti Ruska, Ukrajiny i Krymu

23.06.2015 7:51 | Zprávy

V Brně opět přednášel ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov, který loni kvůli tomu, že přirovnal vojenské obsazování Krymu Ruskem k anšlusu Rakouska, musel opustit místo ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Během návštěvy poskytl serveru ParlamentníListy.cz rozhovor.

Zemanovi to asi bude líto, ale v Rusku o něm nikdo neví. Profesor Andrej Zubov pro PL o současnosti a budoucnosti Ruska, Ukrajiny i Krymu
Foto: Masarykova univerzita
Popisek: Andrej Zubov

Před rokem jste přirovnal anexi Krymu k postupu Německa při anšlusu Rakouska v roce 1938. Vidíte v postupu Putinova Ruska nějaké pokračování této analogie?

Ne, už tomu tak není. Hitlerovi se anexe podařila a pak následovalo Československo, obsadil Polsko, začal válku a za pár týdnů Polsko získal. Nic podobného se s Rusku nepovedlo, po anexi Krymu začal Putin válku na Ukrajině, aby svrhnul nový politický režim, narušil volby prezidenta a vytvořil Novorusko. Chtěl rozdělit Ukrajinu a vytvořit vazalský stát, který by pak připojil k Rusku. Nic takového se ale nestalo, a tak podobnosti s anšlusem končí. Putin se zaseknul v ukrajinské válce a momentálně kontroluje jen malou enklávu na jihovýchodě Ukrajiny – část doněcké a luhanské oblasti. A také nejsou žádné perspektivy, že by reálně mohl začít s agresí. Pokus o blitzkrieg se nakonec ukázal jako dlouhá, únavná a neefektivní válka.

Rozdíl oproti anšlusu Rakouska je i v tom, že Evropa v roce 1938 nebyla připravená se Hitlerovi postavit a navíc v září 1939 našlo Německo spojence v Sovětském svazu. To byly dva mocné totalitní státy, které si rozdělily Evropu. Putinovi se nic takového nepodařilo, protože nemá spojence, Evropa se ukázala přes všechny problémy jako jednotná a Evropská unie i NATO prokazují silný odpor proti Putinovi. Důležitou roli sehrála také skutečnost, že ukrajinská armáda začala lépe bojovat a klást výrazný odpor. Dá se tedy říct, že celkově ve všech aspektech – mezinárodních i vojenských – Putin utrpěl porážku.

V zájmu Vladimira Putina je narušovat jednotu zemí NATO a EU. Jakými kroky to může konkrétně dělat?

Já hlavně doufám, že se mu to nikdy nepodaří, všechny jeho pokusy dosud končily neúspěchem. Jeden Putinův plán na dezintegraci Západu byl velmi ambiciózní – chtěl vyprovokovat v Pobaltí podobný scénář jako na Ukrajině, přál si tam vyvolat stejnou hybridní válku a potom donutit NATO, aby nepoužilo pátý článek smlouvy o pomoci napadené členské zemi a tím způsobem alianci rozbít. To se mu ale nepovedlo, a to především proto, že se Ukrajina ukázala jako země, kterou není lehké vojensky získat, takže se v důsledku ve svých plánech se k Pobaltí nedostal a už se mu to ani nepodaří.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Kde berete tu jistotu, že Krym zůstane Ukrajině?

A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Kazíme jim pohádky, oni nás za to nemají rádi.“ Dostál vyškolil Nerudovou a Foltýna

14:10 „Kazíme jim pohádky, oni nás za to nemají rádi.“ Dostál vyškolil Nerudovou a Foltýna

Europoslanec Ondřej Dostál (STAČILO!) se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vrátil k diskusi, ktero…