Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly je kampaň proti regionálním operačním programům nejspíš vedena snahou centralizovat všechny evropské fondy do větších operačních programů spravovaných centrálními úřady. Pokud by k tomu ale došlo, tak by byla popřena schopnost regionu vyjadřovat se ke svému vlastnímu rozvoji.

Pane hejtmane, sociálnědemokratické vedení krajů se stává v posledních měsících nejčastějším terčem kritiky kvůli regionálním operačním programům a okolnostem čerpání evropských fondů. Považujete to i vy za největší problém ČSSD od jejího vítězství ve volbách roku 2008 ve všech krajích?

Vyjádření pana ministra Kalouska je součástí předvolebního boje a především jeho snahy centralizovat všechny evropské fondy do zhruba šesti větších operačních programů spravovaných centrálními úřady. Jinými slovy: pan ministr Kalousek stejně jako pan ministr pro místní rozvoj Jankovský chtějí zlikvidovat regionální operační programy, nejspíše proto, aby je měli více pod kontrolou. Tomu odpovídá i kampaň vedená proti regionálním operačním programům.

Vůbec nechci a nikdy nebudu hájit jakékoli nekalé praktiky, ke kterým v rámci některých ROP mohlo v minulosti docházet. Co se Jihozápadu týká, tak s plnou odpovědností prohlašuji, že za vlády sociálních demokratů, ať už v Jihočeském nebo Plzeňském kraji k žádným machinacím nedocházelo, což koneckonců uznal prvoinstančně i soud, který osvobodil bývalého ředitele úřadu Regionální rady a jeho kolegu. Nicméně zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu z tohoto týdne, v němž zpochybnil některé projekty, respektive vyplacení peněz, se týká projektů druhé a třetí výzvy, tedy starších projektů. Projektů, které byly administrovány ještě v roce 2008, tedy před naším příchodem do úřadů hejtmanů.

Dá se z vašeho prohlášení usuzovat, že byste dal za čistotu projektů v Jihočeském a Plzeňském kraji za vlády sociální demokracie ruku do ohně?

My evropské dotace nerozdělujeme, my jen sestavujeme Výbor Regionální rady, jehož jednou z možností je vyhlašovat výzvy a poté schvalovat konečný výběr příjemců. Co se děje v tomhle mezidobí, tedy jakým způsobem probíhá administrace došlých žádostí, výběr projektů, které jsou nám posléze předloženy, tak za to skutečně ruku do ohně dát nemohu. A to není alibismus, to je prosté konstatování faktu. Nicméně jsem přesvědčen, že nedocházelo k žádným systémovým machinacím a hrám malých domů, kde by se naprosto míjel smysl evropských dotací.

Co by vám nejvíce vadilo na zrušení regionálních operačních programů a centralizaci evropských fondů do větších operačních programů spravovaných centrálními úřady?

Jestliže vezmete možnost zástupcům regionu spolupodílet se na vyhlašování výzev, na formulování určitých kritérií a zaměření těchto výzev, tak vlastně popíráte schopnost regionu vyjadřovat se ke svému vlastnímu rozvoji. A já opravdu nejsem přesvědčen, že lidé z ministerstev v Praze – při vší úctě k jejich práci a odbornosti – by měli rozhodovat o životě v regionu. Já si myslím, že by to měli být právě starostové a krajští zastupitelé, kdo by se měli prvořadě vyjadřovat k tomu, jak si přejí rozvíjet svůj region. Protože oni jsou v každodenním kontaktu s lidmi, kteří zde žijí a jistě tedy lépe znají jejich potřeby a potřeby regionu.

Jihočeský kraj býval rájem pro turisty, ale i on se určitě musí i vzhledem k ekonomické krizi vyrovnávat v posledních letech s propadem návštěvnosti. Jak se mu snažíte čelit?

Při nástupu do funkce hejtmana v roce 2008 jsem prohlásil, že jižní Čechy z hlediska cestovního ruchu tak trochu stagnují a že je potřeba je zdravě nastartovat. A jsem přesvědčen, že se to podařilo. Turisté dnes mají spoustu možností, mohou si vybírat a jejich přízeň nemá nikdo nikde automaticky předplacenu. Proto je musíte lákat, aktivně se prezentovat a nabízet zajímavé akce.

Proto jsme třeba přišli s projektem, který připomínal čtyři sta let od smrti posledního Rožmberka Petra Voka, jenž jsme nazvali Rožmberský rok. A skutečně v roce 2011 žily celé jižní Čechy Rožmberky a jejich odkazem. Jsem velmi rád, že se do toho zapojila mnohá města, obce, občanská sdružení, ale i restaurace, které podávaly pokrmy z doby Rožmberků. Čili byla to taková hra, ale velmi dobře uchopená a především skvěle marketinkově zvládnutá, která přinesla ubytovatelům a všem, kdo pracují v turistickém ruchu na jihu Čech nové návštěvníky a klienty.

Co jste pro turisty nachystali na tento rok, který vám žádné tak významné kulaté výročí nepřihrál?

V letošním roce jsme navázali na ten loňský Rožmberský rokem, který jsme nazvali „Žijeme v památkách“. Jižní Čechy jsou plné památek a my si přejeme, aby ty památky žily. A jako Jihočeši nabízíme našim návštěvníkům dědictví všech našich předků, které nám zde zanechali. A památky v jižních Čechách letos skutečně ožívají, na nádvořích mnoha hradů i zámků se odehrávají zajímavé koncerty i nejrůznější společenské události.

Opět se do toho projektu zapojila velká řada míst a všechna okresní města. Navštívit lze Mezinárodní dudácký festival, oslavami ožívá Jindřichův Hradec, v Českém Krumlově se odehrávaly Slavnosti pětilisté růže a mohl bych dlouho pokračovat. Prostě „Žijeme v památkách“ je rok 2012 v jižních Čechách a já věřím, že se to pozitivně opět odrazí v návštěvnosti Jihočeského kraje.

V souvislosti s turistikou zmiňujete historické památky, ty jsou v čase dovolených pro návštěvníky větším lákadlem než přírodní krásy jižních Čech?

Samozřejmě bych turisty pozval nejen do oživlých památek Jihočeského kraje, ale pochopitelně i za přírodními krásami, ať už je to Třeboňská pánev, rybniční soustava nebo Šumava. Ta za to stále stojí. Spory, které se v Šumavském národním parku vedou ohledně problému kůrovce, by neměly zastínit krásu Šumavy a její obrovskou přitažlivost. Jsem rád, že letos se někteří takzvaní ekologičtí aktivisté jeli rekreovat někam jinam než na Šumavu a řešili to jiným způsobem než přivazováním ke stromům, protože loňskými spory Šumava ohromně utrpěla.

Utrpěla i její prestiž a žádná z obou stran sporu to nevyhrála. Prohrála právě Šumava. Jako jihočeský hejtman si velmi přeji, aby Národní park Šumava, a to říkám s plnou vážností, byl zachován. Aby dostala prostor jak příroda, která by měla mít právo ukázat svou sílu, tak ale aby ve zbývajících částech Národního parku byl dán prostor člověku, byl dán prostor pro návštěvníky a turisty, aby jim nehrozily pády suchých stromů. Aby Šumava, její obce a lidé v nich žijící také měli právo na svůj život.