Co považujete za nejvýznamnější vzkaz voličů členských zemí při volbě do Evropského parlamentu?

Konzervativní pravice si zlepšila pozici, ale obávám se, že napříč Evropskou unií ne tak výrazně, aby už nyní došlo k významnější změně kurzu. V některých zemích posílila více, někde jen minimálně. Přesto konzervativní volič dal jasně najevo, že je pořád tady, jde ho mobilizovat a sešikovat. Chybí však silný zájem konzervativních politiků na vzájemných kompromisech a spojení do jednoho politického proudu. Jen tak je možné nechat konzervativní voliče důrazně promluvit do politického dění.

I když posílení pravice a ztráty Zelených v Evropském parlamentu vypovídají o nespokojenosti s nezvládnutou migrací a o odporu velké části populace ke Green Dealu, dá se ale hovořit o vzpouře voličů proti dosavadnímu směrování a o možnosti, že by EU alespoň v jednom z těchto témat změnila svůj postoj?

Jaké bude chování Evropského parlamentu, například v důležité volbě předsedy Evropské komise, to se nyní nedá moc předpovídat. Evropská lidová strana, socialisté a liberálové dají v novém parlamentu společně přes 400 hlasů, tedy pohodlnou většinu. Dvě současné konzervativní frakce ECR a ID s evropskými lidovci nadpoloviční většinu nedají. Patrně se dočkáme umírněnějších postojů v oblasti Green Dealu, případně v jiných tématech, ale revoluci od tohoto Evropského parlamentu neočekávám. Možná za dalších pět let. Je zdravé se držet při zemi, a proto bych řekl, že vzpoura by bylo příliš silné slovo.

Debakl Obnovy Emmanuela Macrona, jenž vedl francouzského prezidenta k tomu, aby krátce po zveřejnění výsledků vyhlásil v zemi předčasné volby, a podobný neúspěch vládní SPD v Německu nastolují otázku, co se ve dvou nejsilnějších státech EU děje. Co podle vás stojí za triumfem Národního sdružení Marine Le Penové a druhým místem Alternativy pro Německo?

Situace ve Francii a Německu je zajímavá a může znamenat začátek hlubších změn. Tyto dvě velké země jsou pro další vývoj Evropské unie klíčové. Pokud se ukáže, že tah předčasnými volbami Macronovi nevyjde a konzervativní pravice ve Francii v národních volbách potvrdí svou pozici a stane-li se něco podobného v Německu, máme jistou naději. Udrží-li se v dalším velkém státě, totiž v Itálii, Giorgia Meloniová, v Maďarsku Viktor Orbán, v Nizozemsku Geert Wilders, na Slovensku Robert Fico, může vzniknout gravitační politické jádro, které spustí vlnu změn v celé Evropě. Triumf Marine Le Penové a úspěch AfD jsou však vykoupeny katastrofální situací v oblasti nelegální migrace. Jejich volební výsledky jsou zoufalým voláním obyčejných Francouzů a Němců po záchraně toho, co se dá.

Dá se z výsledku českých voleb usuzovat, o co momentálně nejvíce jde našim občanům?

Lidé vnímají zhoršující se situaci. Zvyšující se daňovou zátěž, vysoké ceny energií, vážné pokusy okleštit svobodu projevu, hrozbu Green Dealu a rizika vyplývající z migračního paktu. Protestně laděné strany by daly dohromady přes 25 % a společně s ANO přes 51 %. To je jasně vztyčený prst na vládní strany. Vládě nemůže dlouhodobě procházet, aby v tolika oblastech dělala opak toho, co slíbila. Mezi lidmi je silný pocit, že vláda za nimi nestojí.