Pokud bychom si představili, že covid a s ním spojená omezení zmizí během února, jaká ekonomika nám po rozvolnění v Česku zbude?

Otázka tak trošku navozuje pocit, že zbudou rozvaliny a dým. Není tomu tak, velká část ekonomiky funguje bez problémů. Bezesporu budeme stát před úkoly, jako je obnova ekonomického růstu a také modernizace ekonomiky. Podobně jako další země.

A co kdyby musela ekonomika zůstat omezená či uzavřená třeba až do konce roku 2021?

Opět zopakuji, není pravda, že „ekonomika je uzavřená“. Jsou uzavřené určité segmenty, které se často velmi halasně domáhají pozornosti, ale nelze hovořit o uzavření celé ekonomiky.

Jsme v okamžiku, kdy mnozí drobní podnikatelé nevědí, zda příští měsíc zvládnou zaplatit nájem, nebo uživit rodinu. Rezervy, které si zodpovědně vytvořili, byly spotřebovány již na jaře, v lepším případě nyní na podzim. Nejde ovšem o krizi destruktivní v tom smyslu, že by s koncem jejich podnikání zmizely i provozovny a jejich vybavení. Lze tedy počítat s tím, že už teď si mnozí boháči mnou ruce a přemýšlejí nad hromadnými nákupy těch podniků, jejichž majitelé zkrachovali?

Podobně jako v jiných zemích i v ČR dostávají segmenty, které nemohou vykonávat činnost, státní podporu. Některé sektory, ať se to týká e-commerce, nebo třeba digitálních firem, naopak zažívají boom. On je ten obrázek ekonomiky podstatně pestřejší. Zájem o přebrání některých firem asi nelze vyloučit, ale vzhledem k dosavadnímu vývoji neočekávám, že dojde k nějaké masivní vlně.

Lze pak současné dění vnímat jako obrovský transfer bohatství směrem od nižší a střední třídy k těm opravdu bohatým? A pokud ano, jakým způsobem se změní postoj společnosti k hornímu jednomu procentu?

Na vyhodnocení je ještě brzy. Je pravda, že ve Spojených státech velká recese prohloubila nerovnost a skutečně drtivá část růstu po roce 2009 šla ve prospěch horního procenta – a politické plody tohoto vývoje vidíme také. Každopádně vyspělé země se budou muset nějak postavit nejen k otázce modernizace ekonomiky, ale také k řešení rostoucího zadlužení. Jak k problému přistoupí, ukáže, do jaké míry bude vítězem právě horní jedno procento.

Lze za vítěze covidové pandemie označit nadnárodní korporace?

Pandemie je naopak vnímána jako faktor, který promění globalizaci. Ukázalo se, že dlouhé výrobní řetězce představují i řadu rizik a nevýhod. Do popředí naopak vstoupilo téma kontroly státu nad strategickými odvětvími.

UNCTAD např. pro příští rok počítá s oslabováním globalizace, jejímž hlavním aktérem jsou právě nadnárodní firmy, a naopak s rostoucím významem lokální ekonomiky včetně decentralizovaných technologií, jako je 3D tisk.