Vedle Prahy, Českého Krumlova či Národního hřebčína v Kladrubech tak bude pardubický zámek dalším místem, které získá závazný dokument, jehož obsahem bude především využití památky pro kulturní, turistický a ekonomický rozvoj daného místa.

Předložená koncepce počítá s několika variantami řešení, které objekty do Management plánu zahrnout. V té úplně základní variantě se zaměřuje jenom na tzv. jádrovou oblast, tedy na budovy zámku a přilehlých valů, a vzhledem k Východočeské galerii je sem zahrnut i dům U Jonáše. „Pro rozvoj turismu, kultury
i ekonomiky kraje by však bylo nejlepší, aby se k projektu přidaly i další instituce,“ říká krajská radní pro školství, kulturu a památkovou péči Ing. Jana Pernicová.

Naráží tím na myšlenku, že by koncepce rozvoje areálu rozhodně měla zahrnovat co nejširší zájmové území, tedy kromě samotného zámku i Tyršovy sady, Příhrádek, městskou památkovou zónu, areál Pardubické Juniorky a dokonce i tzv. Relax zónu u Labe. „Všechno to jsou vzájemně provázaná místa a vytváří naprosto logický celek. Myslím, že je určitě na místě, abychom postupovali co nejvíc koncepčně,“ doplňuje Mgr. Jitka Rychlíková, ředitelka Východočeského muzea v Pardubicích. V tom se shoduje i s ředitelkou Východočeské galerie PhDr. Hanou Řehákovou: „Zámek určitě potřebuje dobrý plán budoucího rozvoje, není ale solitérem, a tak musíme vytvořit takovou pracovní skupinu, která zaručí, že nebude vynechán žádný podstatný celek.“

Management plán rozvoje areálu zámku Pardubice se má v první řadě stát jakýmsi vodítkem, jak tuto památku po všech stránkách účelně využívat, ovšem při zachování chodu všech dotčených institucí, zejména Východočeského muzea a Východočeské galerie. „Rozhodně nejde o žádné slučování. To v minulosti odsoudila i veřejnost. Chystá se společný postup rozvoje celého areálu. Rada vzala návrh této koncepce na vědomí a v současnosti se chystá dopis, kterým bude Pardubický kraj oslovovat dotčené instituce a zvát je ke kulatému stolu. Chceme, aby se do projektu zapojili všichni, kterých se to týká,“ upozorňuje Mgr. Tomáš Libánek, vedoucí oddělení kultury a památkové péče Pardubického kraje, na další kroky a dodává, že v pro co největší transparentnost by měla být do projektu zapojena i pardubická veřejnost.

V Management plánu by měly být jednotlivě řešeny všechny otázky, které se areálu bezprostředně dotýkají, namátkou jmenujme třeba památkovou ochranu, marketing a propagaci, infrastrukturu a dopravní dostupnost nebo ochranu přírody a krajiny. „Důležitým faktorem pro úspěšnou realizaci projektu ale bude nejprve nalezení politické shody napříč stranami a samosprávami, jak městem, tak krajem. A hned poté i shody mezi dotčenými organizacemi,“ dodává radní.

To potvrzuje i děkan Filozofické fakulty UPCE Prof. Petr Vorel, který byl členem komise pro slučování a objeví se i v nově vytvářeném pracovním týmu: „Aby měl výsledek skutečný smysl, je třeba, aby byl společným dílem a zároveň aby jej vzaly za svůj obě stěžejní instituce.“

Finální podoba management plánu by měla světlo světa spatřit přibližně během jednoho roku, vše v závislosti na tom, jaká varianta řešení nakonec zvítězí a pro co se najde politická shoda.