Rada města Brna zřídila osmnáctičlennou porotu (řádní členové a náhradníci) na své schůzi dne 25. listopadu 2020, následné ustavující zasedání poroty se konalo 18. února 2021. Samotná soutěž byla vyhlášena dne 17. března letošního roku.

Celkem se do soutěže přihlásilo 53 návrhů, z nichž porota vybírala nejvhodnější. Posuzovala se kreativita, originalita a celková úroveň řešení, což mělo největší váhu, dále se hodnotila také vhodnost začlenění díla do určeného prostoru.

Na základě bodového hodnocení stanovila porota pořadí návrhů následovně:

• 1. místo: Tomáš Pavlacký a Ing. arch. Michael Gabriel
• 2. místo: Mgr. A. Miroslav Jakubčík
• 3. místo:
  - akad. sochař Martin Zet a Ing. arch. Adam Zet
  - MgA. Pavel Hošek
  - MgA. Ing. arch. Ondřej Bělica a Ing. arch. Martin Blažek

Na základě výsledků hodnocení poroty udělí zadavatel, tedy Rada města Brna, odměny autorům vítězných návrhů ve výši 450 tisíc korun. Autoři nejvhodnějšího ztvárnění obdrží 180 tisíc korun, autor na druhém místě 150 tisíc korun a autoři trojice návrhů na pomyslném třetím místě získají po 40 tisících korun. Tato celková suma se odečte z předpokládané hodnoty veřejné zakázky na vodní prvek, na samotnou realizaci tak zbývá 7,55 milionů korun.

Radní na svém zasedání zároveň vzali na vědomí, že bude zahájeno jednací řízení na realizaci vodního prvku v souladu se soutěžními podmínkami. Zadavatel soutěže tak musí nyní vyzvat k jednání účastníka, jehož návrh se umístil první v pořadí, a tedy na nejvýše oceněném místě. Pokud se zadavatel v rámci jednacího řízení bez uveřejnění s tímto účastníkem nedohodne na podmínkách uzavření smlouvy, vyzve k jednání účastníka, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud se ani s ním nedohodne, vyzve účastníky, kteří se umístili jako třetí v pořadí.

Kužely nejsou, čím se zdají být. Jsou z nekonečné perspektivy vycházejícím potrubím. Potrubí je nosičem vodního prvku naskrz historií moderní civilizace. Formálně to jsou do sebe zapadající zploštělé kužely, které jsou zde rozloženy do kompozice, jež nám dopřává prostorovou imaginaci.

Vodní prvek je koncipován jako svébytný sochařský objekt. Sít rozprašovačů v horní části plastiky tvoří vodní mlhu, která samovolně stéká z objektu do propustné dlažby nebo roštu.

Na náměstí bratří kazatelů (Dominikáni – kazatelský řád) by měla stát kazatelna. Jedna z nejpozoruhodnějších je v kostele sv. Michala – přeneseme ji, dotvoříme, abstrahujeme a vodními prvky oživíme.

Nosná idea návrhu reaguje na „tekoucí pohyb“ plochy náměstí, jehož těžiště je kumulováno směrem k ústí ulice „na Svoboďák“. Autor využívá směru a navazuje tematicky čistou linkou zrcadlící se vodní hladiny. Diagonální linie napomáhá danému čtvercovému rastru řešeného území s platany. Vodní hladina vystupuje v úrovni terénu a mizí v neohraněném střihu do prostoru. Kašnu tvoří dva svisle ložené ocelové pláty – dlaně. Objímají vyvěrající vodu směrem k sestupnému terénu náměstí.

Kašna, která není vidět, ale efektivně plní svůj účel. Voda vyvěrající z dlažby uprostřed náměstí zavlažuje přehřátý veřejný prostor. Zlatými kanálky mezi dlažebními kostkami proudí potůčky blahodárné vody dolů náměstím.

(zdroj: brno.cz)