Při této příležitosti obdrželo město Havířov dopisy od Ministerstwa Kultury i Dziedzictwa Narodowego, Urządu do Spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych a Województwa Śląskie, které byly citovány na sobotním pietním aktu v Životicích. Vedení města, v čele s primátorem Josefem Bělicou, si těchto dopisů velmi váží a děkuje za ně.

Životická tragédie

Bylo nad ránem 6. srpna 1944, když Životice obklíčilo gestapo a začalo legitimovat kohokoli, kdo se objevil v okolí. Netrvalo dlouho a zazněly první výstřely. Muže, kteří neprokázali německou státní příslušnost, gestapáci na místě popravili – aniž by jim vysvětlili důvod nebo se více zajímali, o koho jde. Výsledkem tohoto běsnění bylo 36 mrtvých, z toho 8 Čechů a 28 Poláků. Dalších 31 lidí skončilo v koncentračních táborech, odkud se po válce vrátili jen čtyři přeživší.

Největší represe vůči obyvatelům protektorátu Čechy a Morava po vyhlazení Lidic a Ležáků byla reakcí na přestřelku v životické hospodě Isidora Mokrosze. Odbojáři z polské sabotážní skupiny Armia Krajowa tu 4. srpna zaútočili na příslušníky gestapa a tři z nich zastřelili. Vedle toho při incidentu zahynul i jeden z partyzánů a hostinský. Odplata Němců na sebe nenechala dlouho čekat, dopadla však na bezbranné civilisty, kteří se střelbou v hospodě neměli vůbec nic společného.