Zkameněliny třetihorního rostlinstva i živočišstva se na zdejších hnědouhelných dolech v sbírají více než 150 let. Díky tomu bylo možné provést podrobnou rekonstrukci třetihorních prostředí v severozápadních Čechách. Loni darovaly Severočeské doly několik tisíc fosilií Národnímu muzeu. „I ostatky krokodýlů byly nalezeny v mostecké pánvi,“ překvapuje řečník, jehož dosavadní průzkum skutečně ukazuje, že někdejší příroda připomínala prostředí současných řek a bažin jihovýchodě USA - od Floridy po Washington, jak si prověřil i na vlastní kůži.

„Už dinosauři žrali jehličky z tohoto stromu,“ říká geolog Karel Mach, když na plátně ukazuje fotografii cypřiše bahenního – stromu, který fotografoval v mokřadech jihovýchodní Ameriky. Pár sekund na to prosvítí na soudobou fotografii snímek zkameněliny, kterou našli v uhelném dole Bílina. Diváci jsou překvapeni: obrys zkameněliny z českého Krušnohoří až neuvěřitelně věrně kopíruje živou větvičku dřeviny, která dnes běžně roste třeba na Floridě.

V Čechách už se ale nesetkáme s tímto stromem z rodu tisovců, který vypadá jako kuželka, jejíž pařezová část vyrůstá ve vodě. Nadšený přírodovědec, který žije v Kozlech u Loun a besedoval koncem týdne v knihovně v Lubenci, pouštěl na plátno další „před“ a „po“.

Současná Florida objektivem Karla Macha a vedle otisky třetihorní přírody, jak se s ní setkává v Severočeské uhelné pánvi (fosilie předané Národnímu muzeu Praha).

Ukazuje na obrázcích, s čím vším se na americkém kontinentu potkal a zároveň to zná z uhelné Mostecké pánve, která se rozprostírá na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Například močál Okefenokee ji připomíná i svým rozměrem: „Strašně se mi líbilo, že jsem přírodní podmínky mohl tedy pozorovat na srovnatelné ploše.“

Vyprávění Karla Macha, zpestřené o srovnávací fotografie, přináší aktuální zprávu o amerických mokřadních oblastech a její porovnání s obdobím před 17-20 miliony let v českých zemích. Je otázka, zda bychom chtěli do Čech zpátky krajinu třetihor: Fotografie deseticentimetrových křižáků nebo roje komárů by pro některé choulostivce byly asi důvodem k záporné odpovědi.

Machovy poznatky rozhodně neznamenají, že na Floridě jednou budeme kutat uhlí. Na rozdíl od Krušných hor zde, ani přes velkou podobnost fauny a flóry, nevznikne. „Žádná americká bažina nemá podmínky k tomu, aby se zde vytvořilo uhlí. Neprobíhá zde totiž horotvorná činnost, tedy rašelinu, která vzniká z odumřelých těl, nic nepřikryje. Takový nános vznikne jen v pánvích,“ vysvětluje geolog Mach, který bude na USA vzpomínat i kvůli tamním lidem. „Znal jsem Američany jen z televize - ze seriálů, z politiky. Člověk si myslí, že jsou to arogantní lidé, ale nám tamní obyvatelé vždy pomáhali, poradili. Navíc síť silnic je perfektní, cena benzínu je o polovinu nižší než u nás,“ uzavírá přednášku, kterou pořádal spolek SOS Lubenec.

Beseda s Karlem Machem (vlevo) v lubenecké knihovně. Foto: Lucie Bartoš

Karel Mach (*1964) působí jako geolog v Severočeských dolech. Vystudoval Moskevský geologicko-průzkumný institut a Univerzitu Karlovu v Praze. Zabývá se především modelováním ložisek uhlí a poznáváním procesů, které vedly k jejich vzniku. V roce 2003 spoluzakládal neziskovou organizaci Bílinská přírodovědná společnost, která se věnuje ochraně přírody a přírodovědným vzděláváním hlavně s dětmi.
Je spoluautorem řady publikací, například Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, Významné dřeviny města Bíliny, Bořeň očima geologa, Jezero mezi sopkami: Kučlín u Bíliny.