Praha se touto strategií hlásí k průběžnému snižování své ekologické a uhlíkové stopy spotřeby a směřuje k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Pro naplnění této vize chce Praha motivovat pražské aktéry, včetně soukromého sektoru a veřejnosti, k odpovědnému nakládání se zdroji a odpovědné spotřebě. V navržené strategii je 7 strategických cílů rozpracováno do 27 specifických cílů a ty následně do 73 opatření a 34 projektových karet. Inspirací pro návrhy řešení byla v mnoha případech dobrá zahraniční praxe, která je v materiálu uvedena formou rozpracovaných příkladů či uvedených odkazů.

Při zapojení podnikatelské sféry, výzkumu a vývoje, je cirkulární ekonomika příležitostí pro nové druhy produktů, služeb a nová pracovní místa. Podporou sdílené ekonomiky, komunitních aktivit či zapojením sociálních podniků cirkulární ekonomika přispívá také k sociální soudržnosti města. Cirkulární ekonomika je cestou pro splnění ambiciózních cílů odpadové legislativy. Vytřídění 70 % komunálního odpadu nelze reálně dosáhnout bez zastavení či zbrzdění růstu produkce komunálního odpadu. Cirkulární ekonomika tak představuje nezbytný předpoklad k naplnění povinných cílů pro nakládání s odpady, při jejichž neplnění hrozí sankce a zastavení přísunu prostředků z evropských fondů. Po vzoru dalších evropských měst má Praha ambici stát se cirkulárním inovačním hubem, kde realizací strategických a pilotních projektů město podporuje digitalizaci, rozvoj a využití nových technologií, materiálů a procesů.

“Snižování uhlíkové stopy je velmi důležité z hlediska trvale udržitelného rozvoje města. Musíme si uvědomit, že žijeme v jednadvacátém století a že životní prostředí musí být pro nás, pro politiky, tématem na prvním místě. Musíme zachovat nejen město, ale i planetu dalším generacím a musíme si uvědomit, že to, co teď uděláme my, může oddálit klimatickou krizi. Přechod na cirkulární ekonomiku vítám nejen z pohledu šetření drahocenných zdrojů, ale i jako způsob  snižování naší společné uhlíkové stopy. Cirkulární ekonomika, neboli oběhové hospodářství, totiž představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky,” dodává Tomáš Murňák (Piráti), místopředseda Výboru pro infrastrukturu, veřejnou vybavenost a životní prostředí ZHMP.

Nejvíce jsou dosud rozpracovány na úroveň projektových karet tematické oblasti odpadů a vody, kterým se město a městské společnosti dlouhodobě a systematicky věnují. Podporu města získává i městské zemědělství, i když v této oblasti byla vytipována v průběhu přípravy strategie řada nových aktivit a je zde určitě velký potenciál dalšího rozvoje, i s ohledem na značnou poptávku ze strany veřejnosti. Zcela novou agendou je potravinová politika města a opatření pro předcházení vzniku potravinového odpadu. Dosud nedostatečně kapacitně i odborně pokryté jsou oblasti stavebnictví a odpovědných veřejných zakázek. S cirkulárními řešeními ve stavebnictví přichází v Praze soukromý sektor a městu zatím chybí koordinační a metodická jednotka, která by nové cirkulární přístupy ve stavebnictví systematicky prosazovala.

Strategie najdete ZDE.