Jak informovala Eliška Pospíšilová z Odboru investic a strukturálních fondů, předmětem stavby je obnovení vnějšího vzhledu věže, který byl do současné podoby proveden celkovou obnovou a realizací sgrafitové fasády v roce 1983. „Na věži bude opraven sokl, sgrafita budou doplněna původní technikou, římsy a plastické plochy ve štítech se očistí a doplní omítkou. Součástí stavby je i revize klempířských prvků a obnovovací nátěr šindelové střešní krytiny,“ uvedla Eliška Pospíšilová. Jelikož se jedná o nemovitou kulturní památku, budou veškeré práce konzultovány a odsouhlaseny zástupci Národního památkového ústavu. Při stavbě bude použito lešení, které částečně zasáhne do přilehlé místní komunikace. Průjezd vozidel však bude v dostatečné šíři zachován. Zakázku v hodnotě 499 138,95 Kč bez DPH realizuje odborná stavební firma RE IN s.r.o. Předpokládaný termín dokončení stavby je konec listopadu 2020. 

Renesanční Vodárenská věž, zdobená obloučkovými štíty, je stavbou technického charakteru. Její vznik předurčila stavba vodní nádrže Jordán, zásobárny pitné vody pro město. Dnes se v několika patrech Vodárenské věže nachází galerie. Město Tábor vděčilo své poloze za pověst nedobytné pevnosti, na druhé straně však obyvatele trápil nedostatek užitkové i pitné vody. V roce 1492 vybudovali táborští údolní přehradní nádrž pojmenovanou v duchu biblické tradice Jordán. Toto jedinečné vodní dílo představuje nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě. Dostatečná zásoba vody byla zajištěna. Zbývalo ale vyřešit potíže, které souvisely s výškovým rozdílem mezi hladinou nádrže a starým městem. Nejpozději roku 1502 se pod jordánskou hrází budovala stará vodárna. Unikátní čerpací zařízení vytlačovalo vodu z Jordánu do vodárenské věže, postavené na východním úseku hradeb 32 m vysoko nad hladinou Jordánu. Z věže, vzácné renesanční stavby obnovené po velkém požáru z roku 1559 a vyzdobené obloučkovými štíty a sgrafitem, byla voda dřevěným potrubím rozváděna do městských kašen.