Šobes je jednou z nejznámějších viničních tratí v České republice. Nachází se v katastru vinařské obce Podmolí, ve Znojemské vinařské podoblasti. Je také nedílnou součástí Národního parku Podyjí. „Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl Pavloušek, podle kterého z vinařských památek UNESCO má Šobes nejblíže do rakouského vinařského regionu Wachau. Na seznamu UNESCO jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských  a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná. Z pohledu terroir je nejcennější spodní část viniční tratě.

Terroir ovlivňuje výjimečnost vína, vědci proto sledují topografii včetně nadmořské výšky, sklon svahu a orientaci. V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin. „Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jedno na nebi a druhé odražené od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.