Matěj Hollan (hnutí Žít Brno) napsal dva velmi ostré články, které ovšem zapadají do širšího kontextu aktivit celého hnutí Žít Brno, jehož je významným členem a spoluzakladatelem. Tímto kontextem je akce Rok smíření, kterou vyhlásilo Brno na letošek a jehož hlavním motivem je údajné „podání ruky“ s odsunutými Němci, ve skutečnosti jednostranné ponížení české strany před bývalými nacisty. Hollan pak v jednom z článků napsal větu: „(…)v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali, a město tím trpí dodnes“, která se stala důvodem mediálního skandálu.

Spoluzakladatel hnutí Žít Brno si však právem stěžoval, že jeho věta byla vytržena z důležitějšího kontextu. V prvním článku s emotivním názvem Jsme v prdeli, a můžeme si za to sami hodnotí svou cestu do Bruselu, kde otevíral výstavu o vile Tugendhat, konstatováním, že je zklamán nikoli z politického vývoje, ale z faktu, že Česká republika se začala vzdalovat od civilizované Evropy. Proč? Protože se „ukázalo, že jsme stále ještě z velké části nenávistná společnost. To, jak jsme fatálně selhali, je obsahem kuloárních debat všude možně. Zahraniční noviny píší o tom, že všichni až na pár východních postkomunistických zemí se zachovali solidárně. Evropští novináři vůbec nechápou, co se u nás děje. Země, ze které utíkali statisíce lidí, neumí přijmout pár uprchlíků?“

Nejde tedy v podstatě o uprchlíky. Jde o to, že jsme byli a nyní stále ještě jsme „nenávistná společnost“. Dále Hollan píše: „Česká republika stojí na rozcestí. Buď se rozhodneme jít dále s vyspělým světem, nebo se staneme uzavřenou a nenávistnou republičkou, která může být tak leda srandovním nástrojem v mocenských hrách pana Putina. Mám blbý pocit, že jsme si vybrali tu druhou cestu…“ Teprve do tohoto kontextu zapadá Hollanův skandalizovaný výrok o vícero národnostech, „které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali“.

V článku „Omluva čtenářům iDnes za český antisemitismus“ se Hollan provokativně „omlouvá“ za faktografický nesmysl o plynování židů Čechy, způsobem, který je zcela signifikantní: „Pokud bereme onu větu doslovně, je chybná. V koncentračních táborech, jak známo, směli být coby dozorci pouze lidé árijského původu. Za zkratkovitost svého výroku se tedy omlouvám – ani nejzarytější český antisemita nemohl být dozorcem v koncentráku.“