Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, úvodem mé řeči mi dovolte říci, že tady už proběhla rozprava na toto téma, padla tady spousta argumentů proti návrhu tohoto ústavního zákona. Samozřejmě slyšel jsem tady několik vystoupení od zástupce předkladatelů, která byla jak přes kopírák, ale samozřejmě vyslechli jsme si je.

Já bych spíš řekl, že je potřeba si uvědomit, o co v tuto chvíli jde, protože pokušení přímé volby, to tady pořád je, a nehledejme, řekl bych, nehledejme zkušenosti, nehledejme, jak to funguje jinde. Je to představa, je to osobní pocit toho, že naše demokracie bude lepší, že to začne fungovat lépe, a že touto změnou dosáhneme, řekl bych, lepšího vedení našich měst, obcí a hejtmanství.

Musím říct, že je potřeba si uvědomit, co máme před sebou na pořadu. Je to změna ústavního zákona. Tady pan předseda Okamura říkal, že už několik let se snaží o přímou volbu starostů, senátorů. Není jediný. Zažil jsem to tady. Byl jsem tady minulé volební období, ale musím říct, že tehdy to aspoň byly návrhy zákonů. Bavili jsme se o problémech konkrétně, a vždycky to zhavarovalo na tom, že nebyl dostatek, řekl bych, přesvědčených zástupců toho, že ty navrhované zákony jsou v pořádku a že to je ta správná cesta.

Tady ale dneska budeme postupovat do dalšího čtení, a já si myslím, že budeme, protože se domnívám, že to je součástí určitých politických dohod, a budeme posouvat ústavní zákon. To je velký problém, protože ústavní zákon, změna je velmi jednoduchá. Prostě se tam napíše, že budeme volit přímo starosty a hejtmany a primátory, abych na ně nezapomněl, a to je všechno.

Vystavujeme bianko šek do Ústavy. Mimochodem já když jsem začínal v politice, ve vysoké politice, tak já jsem to bral odzadu. Já jsem začínal v Senátu, a tehdy mi zkušení politici ze Senátu říkali, a já si myslím, že to je hluboká pravda, že do Ústavy se má sahat zcela výjimečně, a musí to být uděláno tak, abychom tím skutečně nezpůsobili jakýkoli problém, který by právě aplikací té změny Ústavy mohl nastat.

Co budete dělat v druhém, třetím čtení s tímto návrhem zákona? Já vám to řeknu. Nic. Nic. Protože to je velmi jednoduché, je to jedna nebo dvě věty, a já si myslím, že nemáme o čem debatovat. Ano, můžeme si říct, je tady skupina poslanců, poslankyň, kteří chtějí přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Pak je tady velká skupina zkušených komunálních politiků, kteří to z jasných důvodů nechtějí.

A na druhou stranu, o čem to bude, pokud to pustíme do dalšího čtení? Bude to o proklamaci. My to do Ústavy nějakým způsobem propašujeme, legálním zákonodárným procesem, samozřejmě třípětinovým hlasováním, a to už je trošku jiná káva. Věřím tomu, že nakonec zvítězí zdravý rozum a že z naší Ústavy ČR si prostě trhací kalendář dělat nebudeme.

Já bych to pochopil, kdyby tady byl konkrétní návrh na změnu systému. To bych pochopil. Asi bych s tím taky nesouhlasil, ale to můžu, to je věc každého poslance, poslankyně, jak se k tomu postaví. Ale už bychom se konkrétně měli na výborech o čem bavit. A tady ten problém takto nastaven není. Tady se vlastně o ničem bavit nebudeme, protože pokud to nebude připraveno, tak politické proklamace nestačí.

A já tedy musím říct, že když jsem tady slyšel některá vystoupení, tak jsem došel k závěru, že kromě kolegů, kteří se v komunální sféře pohybují a dobře ji znají, tak řada našich poslankyň a poslanců o tom vůbec nic neví.

A já bych možná si tady dovolil takové okénko, jsem v řádné rozpravě, ono to nebude tak rychlé, jak říkal pan předseda Okamura, vám sdělit, jak ten systém funguje v současné době. Víte, ono máte na jednu stranu pravdu v tom, že lidé si dnes na obcích myslí, na hejtmanstvích o tom nejsem přesvědčen, ale na obcích si myslí, že skutečně ve volebním systému volí starostu a primátora. Protože způsob volby je tak nastaven. Ono to tak vypadá, média to živí. Protože ten lídr, to musí být nakonec ten starosta vítězné strany.

Ono to tak není, protože pokud znáte způsob volby, a pokud volíte jako občané, tak víte, že na rozdíl od parlamentních voleb je kandidátka do města, obce úplně jiné. Je to jedna kandidátka, podle počtu subjektů, hnutí, politických stran, nebo těch, kteří seženou patřičné podpisy. Ta plachta je podle toho různě veliká. Ve velkých městech není výjimka formát A0, tzn. přes celý kuchyňský stůl. Tam, kde se bojí toho, že kdyby to udělali oboustranně, že se lidé na tu druhou stranu nepodívají, což se ukazuje, že to problém byl i ve volbách do Poslanecké sněmovny.

No a teď lidé volí, a oni jim říkají, můžete si zakroužkovat kandidáty, kteří jsou vám sympatičtí, kterým věříte, a když je zakroužkujete, a můžete dát maximálně tolik kroužků, kolik je, řekl bych, počet členů konkrétního zastupitelstva, tak to je ten správný způsob volby lidí, kteří podle vás mohou vás zastupovat na obci nebo na městě.

Ale takhle to není. To je problém, řeknu, když zastupitelstvo 33 členů, tak když volíte z kandidátky člověka, kterého chcete za starostu, a zbytek volíte někde jinde, tak to znamená to, že ten člověk od vás dostane jeden hlas, a kdybyste volili celou skupinu, celou kandidátku, tak jich bude mít 33.

A tady je problém. Není to tak, že se volí starosta, nebo primátor, nebo hejtman tímto způsobem. Lidé si to myslí, je to jinak. Já si myslím, že tvůrce tohoto volebního zákona vedla myšlenka toho, aby se tam dostalo, řekl bych, co nejbarevnější spektrum zastupitelů v té obci. Protože také je pravda to, že poslední na kandidátce vítězné strany nebo skupiny nebo hnutí kolikrát má víc hlasů, než první na kandidátce strany, která se dostane do zastupitelstva jako druhá, ale on zvolen není a je zvolen ten první z té druhé strany. To je taky velká nespravedlnost toto.

Vlastně je to tak, že lidé si myslí, že volí, a volí něco úplně jiného. Tady si myslím, že by skutečně stálo zapřemýšlet, jak tento systém zlepšit, jak to udělat tak, aby si lidé skutečně mohli vybrat pořadí, tak jako třeba ve sněmovně nebo podobně, ale to je na diskusi. Dokonce se tam dají ty většinové prvky vsunout, do těchto návrhů, protože nakonec mluvil o tom i pan prezident Zeman, že jeho představa byla taková, že první z vítězné strany nebo hnutí by byl automaticky starostou, primátorem, hejtmanem.

Ono to tak jednoduché ale není zase, protože pokud ten člověk řekne, že to dělat nechce, tak co bude?

Bude muset odstoupit z kandidátky, ze zastupitelstva, nebo se jenom posune. Výklad by asi byl velmi složitý a celé by to bylo trošku komplikovanější než by si takové představy ti, co je prezentují, mohli uvědomit.

Já bych k tomu chtěl říci, že ten volební systém není úplně dokonalý, ale na druhou stranu zase říkám, že to prostě umožňuje i těm malým stranám, malým sdružením, nezávislým kandidátům, se do obecního, městského či krajského zastupitelstva dostat. To byl záměr tvůrce tohoto volebního zákona.

Když tady někdo říkal, že někdo vyhraje a někdo jiný složí vítěznou koalici, tak já tady připomenu slova bývalého pana prezidenta, pana Václava Havla, který říkal zcela na rovinu: vítěz voleb není ten, kdo vyhraje počtem hlasů, ale vítěz voleb je ten, který je schopen složit vítěznou kandidátku.

A teď jak to v praxi může vypadat? Nejhorší model je ten, kdy strana, která vyhraje, ale na těch prvních místech jsou tahouni kandidátky, jako jsou místní lékaři, učitelé, no tak ti to dělat nechtějí, tak prostě vytahuje zespodu kandidátky toho, kdo by toho starostu případně mohl dělat. Já jsem to zažil v jednom nejmenovaném městě. A jak si myslíte, že to dopadlo? Vydrželo to půl volebního období, pak se to zhroutilo, protože takový postup podle mě nemá legitimitu od voličů, prostě je to výsměch voličům a takhle se to dělat nemá.

Druhý případ je ten, že vyšachuji vítěze voleb. No, to je složitější případ, protože když vítěz voleb není schopen normální komunikace se zbytkem politických stran v té oblasti, v tom městě, v obci, tak tam už je zárodek nedohody hned na začátku a může to také skončit tak, že prostě ten vítěz je v opozici. To je jedna z nevýhod, ale zase je to ta premisa, že vítěz voleb je ten, který je schopen dát dohromady vítěznou koalici.

Nejlepší je samozřejmě to, když starostou, primátorem, hejtmanem je ten, který je první na kandidátce vítězné strany a ty volby vyhraje.

Já vím, o čem mluvím, já to sleduji celou dobu. Já jsem dvacet let starostou okresního města a musím říci, že jsem zažil různé modely, ale já osobně jsem vždy volby vyhrál, vždy jsem byl první a vždycky jsme se koalici snažili sestavit tak, aby ten první, co byl na pásce, měl právo postavit starostu. Je to nejlepší řešení, nejčistší řešení, ale někdy se také může stát, že ten, kdo je první na pásce, to dělat nechce a pak samozřejmě dochází buď k dohodě nebo nedohodě.

Toto jsou nevýhody toho volebního systému, ale pojďme se o tom bavit. Myslím si, že tady je prostor obrovský. Já si myslím, že v zahraničí jsou různé modely, ale tento systém přes své nevýhody má přece jenom jednu výhodu. Někteří z vás tady mluvíte o odvolatelnosti politiků. No tak jednoznačně, každý, kdo je starostou, tak je vždy starostou od zastupitelstva k zastupitelstvu. Každý, kdo je v radě, je radním od zastupitelstva k zastupitelstvu. Zastupitelstvo musí být minimálně jednou za tři měsíce. Takže pokud to nefunguje, jsou nedohody, tak prostě politická situace se změní, může se odvolávat, koalice se mění. Tady prostor je.

Připadá mi neuvěřitelné, že tady někdo obhajuje, že zvolíte starostu v přímé volbě a pak ho hodíte všanc zastupitelstvu, které bude úplně jiné a nekomunikativní. Zkušenosti od sousedů jsou. Já znám případy v Polsku, kdy předsedající zastupitelstva, který řídí zastupitelstvo a radu jako výkonný orgán, se nedohodne s primátorem a když pak jedou někam na akci, třeba na družební akci do spřáteleného města nebo obce, tak každý jede v jiném autě, protože se nesnášejí. Dovedete si představit, jak taková situace bude vypadat v obci? Za čtyři roky budou nové volby. To už může být hodně pozdě.

Já si myslím, že ten starosta z přímé volby je těžce odvolatelný, řekl bych skoro neodvolatelný a ten systém má tuhle nevýhodu, na kterou upozorňujeme.

Já znovu opakuji, já se nebráním diskusi o tom, jak má vypadat volební systém. Bránil bych se přímé volbě. Máme vlastně de facto několik přímým voleb v České republice. Ta poslední, přímá volba pana prezidenta, ukazuje se, že to asi úplně nejlepší v tom systému není, a když chcete někoho odvolávat, tak tady v tomto případě je to velmi obtížné, pokud se začne chovat nějak nestandardně, začne si z ústavy dělat co potřebuje. Pak tady máme přímou volbu dvoukolovou senátní, když volíme přímo senátory. Mimochodem, velmi těžká volba, mám ji dvakrát za sebou, vím, o čem mluvím, jednou jsem vyhrál, jednou prohrál. A kolikrát nevyhrává nejlepší, to vám řeknu zcela otevřeně, protože ve druhém kole se spojí slabí proti silnému, nebo političtí protivníci proti tomu, který vyhrál první kolo. Mimochodem, také mluvím z vlastní zkušenosti, protože první kolo jsem vždycky vyhrál. Ve druhém už to tak být nemusí.

Takže to jenom abychom si řekli, jak to vlastně dneska funguje. Přidám k tomu, že kolikrát na těch obcích dneska nemáte vůbec nikoho, kdo by starostu chtěl dělat. Připomenu, že my občas tady v Parlamentě vymyslíme něco, co se prostě dořítí na obce takovým způsobem, že pak zájem o komunální politiku je menší a menší. A to není jenom majetkové přiznání, to je teď takové módní říkat, že to je hrozné, že starosta se odhalí donaha před veřejností, nekontrolovatelnou veřejností.

Těch věcí je celá řada jiných. Já si myslím, že když se podíváte na historii fungování našich zastupitelstev po roce 1991, tak zjistíte, že problémy byly třeba i v případě aplikace evropského práva, oblíbený hit opozice, řekl bych nekonstruktivní opozice, dehonestující opozice. Mohl bych jmenovat, byla by toho celá řada, ale nechci vás tady tím zdržovat.

Já znovu opakuji, tady máme opravdu velký problém. My otevíráme ústavu aniž bychom věděli, co do ní dáme. Bude tam v ústavě navíc jenom to, že v České republice se volí přímo starosta, primátor, hejtman. Ale jak to budeme dělat, o tom tam není ani slovo. Fakt nevím, o čem na čteních chceme diskutovat, když nemáme předlohu obecného zákona, protože bez toho je to podle mne prázdná proklamace. Víte, k čemu bude sloužit? K politickému vydírání. To vidím jako nepěknou věc, protože pořád se bude odsouvat - už jsem to slyšel - pošleme to do výboru, zastavíme to, pak se budeme bavit o zákonu, který to bude provádět, na to je dost času. Ale to je špatný přístup. Já si myslím, že bez prováděcího zákona nelze tímto způsobem vstoupit do ústavy, dělat z ní trhací kalendář, protože to vzbudí velkou nejistotu v našich 6500 obcích /nebo kolik jich dnes dokonce máme/. Jakákoli nejistota v této oblasti je podle mne hazardem s veřejností.

Já tomu rozumím. Tady je proklamace, chceme přímou volbu starostů, hejtmana, primátora. Rozumím tomuto pojmu, ale na druhou stranu, když jsem to tady poslouchal, tak mi připadalo, že ta politická proklamace je nade vše. Udělejme to prostě, ať to stojí co to stojí. Když jsem o tom přemýšlel, tak mi padl do oka výrok starořímského politika Cata staršího, který vždycky říkal na konci schůze ctihodného Senátu římského impéria: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Já bych řekl po tom, co jsem tady slyšel: Ostatně soudíme, že systém musí být rozvrácen. A dodal bych: Jenom pro politické proklamace.

Dámy a pánové, to je málo. To je málo. Aby byla seriózní debata, tak je potřeba, abychom skutečně viděli prováděcí zákon.

Já si vzpomínám, kdy tady ta diskuse byla poprvé, když jsem tady byl v minulém volebním období, a musím říci, že problém je - samozřejmě chápu transparentnost, otevřenost, představy některé části politického spektra, ale většinově zástupci navrhovatele prostě ukázali jasnou malou znalost prostředí komunální politiky. Tady na plénu, co jsem viděl, vystupovali starostové, náměstci, lidé, kteří se v komunální politice pohybují dlouho, a říkali, proč bychom neměli hazardovat a neměli navrhovat změnu ústavy tímto způsobem.

Co se týká představy, že to vzbudí větší pozornost občanů, takovéto volby, no na to já odpovím jednoduše. No poprvé určitě ano, pak se ta obecní nebo městská společnost štípne, protože samozřejmě podle větší části možná to bude dobře, z menší části to bude špatně a to do toho ještě nepočítám to zastupitelstvo, které se tak navolí. A co se stane? Zájem o ty volby se postupně dostane do starých kolejí. Jinak mimochodem, komunální volby pořád jsou v současné době, řekl bych v největším zájmu občanů, je tam největší volební účast a musím říct, že důvěra občanů v jejich komunální politiky je výrazně vyšší než důvěra v nás poslance Parlamentu České republiky, dokonce výrazně větší než důvěra v senátory Parlamentu České republiky, kteří jsou voleni přímo na rozdíl od nás a dvoukolově, velmi těžká volba. Takže prosím vás, proč zasahujeme tímto způsobem, takto nekvalifikovaným, takto agresivním, do něčeho, co funguje? A funguje to relativně dobře. Samozřejmě můžeme najít excesy, můžeme tady vnímat některé negativní osobní zkušenosti, ale vy si myslíte, že v přímé volbě to tak nebude? No co se stane v přímé volbě? Podle těch představ, které jsem tady slyšel, je to velmi jednoduché. My si navolíme přímo starostu, hejtmana, primátora, to jsme chtěli, to je dobře. A co se bude dít dál? Dáme mu ty pravomoce všechny nebo nedáme? V České republice? Prosím vás, to přece nemyslíte vážně! To znamená budeme volit k němu zastupitelstvo a je zas úplně jedno, jakým způsobem se zastupitelstvo navolí. Tam ty alternativy jsou veliké.

Já znovu opakuji, v České republice nikdo ze starostů nechce větší pravomoce. Já vám řeknu, proč. Á propos, víte vůbec, jaké pravomoce má současný starosta obce, primátor nebo i hejtman nakonec na hejtmanství. Já vám to řeknu, jsou dvě. Jsou dvě ty pravomoce - jedna je nosit městské insignie. Kdo to dělá, tak ví, co to je. Já mám tedy hnusný řetěz, musím říct, který mě píchá do krku a vadí mi to, ale nikdo jiný na něj nesmí sáhnout, natož aby si ho dal na krk. A druhá z pravomocí toho starosty je zastupovat obec navenek. Já se přiznám, že nevím, co to je. Když to přeložím do češtiny, je to velmi komplikované, prostě není to jednoduché. Fakt si zkuste tu větu přeložit do praktického života. Ale co je důležité na těch starostech dneska? Oni musejí umět vyjednávat, prosazovat názory, které si dali do koaliční smlouvy s koaličními partnery. Musí umět komunikovat, přesvědčovat a rozhodně se přesvědčuje lépe v partě, která vznikla na začátku a která si řekla, že udělá nějaký koaliční program, který bude dodržovat, než když starosta řekne - já jsem volený přímo, mě zastupitelstvo a nějaké vaše programy vůbec nezajímají, protože já jsem byl zvolen, já zodpovídám voličům, já chci udělat tohle, tamto a tamto a tamto a vy mě budete poslouchat. Ani omylem! Nebudou. Podle zkušeností ze zahraničí to tak prostě není.

Takže zvažte ještě to, jestli opravdu v tomto stavu to chcete pouštět do dalších čtení, ústavní zákon, kde je jedna věta. Fakt mi to připadá jako velmi odvážné a jestli je to cena za nějaký politický kalkul, tak vás prosím, kdo jste v komunální politice, ať na to nepřistoupíme. Fakt to nedělejte. Jestli je cílem destabilizovat komunální sféru i přes ty problémy, které má, jako každý obor lidské činnosti má určité problémy, které je potřeba řešit a pan zpravodaj to říkal na začátku, spíš se zaměřme na ten volební způsob, na ten volební systém. Je to i jednodušší mimochodem, tam vlastně obě komory hlasují nadpoloviční většinou, nejsou to ty tři pětiny jako v případě ústavy. Je to jednodušší. Ale já si myslím, že se na tom shodneme. Pokud chcete posílit v první etapě nějaké většinové prvky, proč ne? Bavme se o tom, já jsem pro. Ale jestli to chcete dělat touhle formou, že prostě řeknete ano, teď se to hodí, třeba nám za to někdo něco dá, když pro to ruku zvedneme a dáme to do ústavy, tu jednu nebo dvě věty, a pak se uvidí, tak vás chci upozornit, že toto je cesta do pekel.

Proklamace je málo, nestačí to. Fakt to nestačí, je to cesta do pekel a já vás před ní varuji. Prosím, nedělejte to. A říkat, že musíme spěchat, že několik let už to není - já si nemyslím, že máme spěchat. Víte, já jsem to tady říkal v pátek, když jsme projednávali tu čtyři sta šestnáctku, to znamená zrychlení výstavby dopravní infrastruktury. Přece jak pospíchejme, ať to stihneme, v pátek jedeme ve dvě domů? To je přece špatná cesta. Proto jsme v parlamentu, abychom tady o tom mohli diskutovat, abychom to mohli rozebírat ze všech stran. A vzpomeňte si, co problémů nám přesto uniklo, když jsme se tady snažili na to přijít, na výborech, na plénu a podobně a spousta problémů stejně se dostala do toho systému. Oni ti staří Britové vždycky říkali - když zasedá parlament, člověk si není jist ani majetkem, ani životem. A jestli si myslíte, že je to dneska jinak, tak se podívejte na některá hlasování. Opravdu jo! Tak já si myslím, že to je úplně stejný, akorát žijeme v moderní době, nikdo vám asi řezat hlavu za to nebude. Ale uvidíme, jak to bude v budoucnu.

Takže já znovu opakuji - prosím, nedělejme to touto podobou. Já tomu rozumím, že tady ty proklamace jsou. Mimochodem, přál bych si větší diskusi, třeba konkrétnější, odbornější téma, ale my nemáme o čem diskutovat. Jestli máme diskutovat o tom, zda chceme přímou volbu nebo nepřímou volbu, no tak jako bohužel ta diskuse tímto skončí. Tak jenom představy, někdo řekne já chci přímou, já řeknu já ne, já chci nepřímou. A víte, co je ještě největší paradox? Většina z nás, co tvrdí, že nechtějí přímou volbu, tak oni by v té přímé volbě uspěli úplně jednoduše. Úplně jednoduše, protože většina z těch starostů, kteří tady sedí dneska, jsou zkušení komunální politici, kteří to nedělají první volební období a ta známost mezi lidmi je. A musím vám říct, že i takto ty volby v tomto systému se všemi těmi problémy, o kterých jsem hovořil, jsou nejnáročnější volby, pánové prostřednictvím pana předsedajícího, jsou to nejnáročnější volby, které znám, protože ti lidé vás znají a i v těch velkých městech k vám mají blízko. Není to, jako když volíte do parlamentu kandidátku. Ano, primární volby. Omlouvám se pirátům, že jsem je nařkl, že to dělají stranické sekretariáty. U nás to taky děláme primárními volbami, ale nechtějte po mně, abych vám vysvětloval, jak ty primární volby mohou vypadat. Zase je to prostě nějaké porovnávání různých oblastí v rámci těch regionů, těch volebních oblastí, zase se tam spojují slabí proti silným a není pravda, že jako jednička se dostane ten kandidát, který opravdu je nejlepší. Fakt to není pravda, ty zkušenosti nám to říkají. Pak se všichni najednou diví, když se lidé proberou, začnou kroužkovat, že se do toho parlamentu dostal úplně někdo jiný, než si představovaly stranické špičky. A myslím v těch regionech, teď nemyslím ty nejvyšší špičky, těm je to asi relativně jedno.

Takže zvažme všechno to, co tady říkám. Já vás opravdu žádám, abyste to vzali z praktického hlediska. Systém funguje, má více než 60procentní důvěru. Prosím neříkejme, že jsme si dělali nějaké statistiky a jenom ti, co nám odpověděli, říkali, že to chtějí. To přece není relevantní průzkum, tohleto. Průzkum pro mě je ten, že většina obyvatel věří svým komunálním politikům, věří těm zastupitelstvům, výrazně víc než Parlamentu České republiky v obou komorách. Na krajích už je to trošku horší, protože ten kraj je vzdálenější, ale to je tak vždycky.

Takže já tady zopakuji návrh zamítnout v prvním čtení s tím, že se rozhodně nebráním diskusi na téma většinových prvků v systému komunálních voleb, ale bianco šek, prosím vás - já nevím, jestli byste podepsali bianco šek třeba v bance jako zástavu. Někteří možná jo, ale já ne! Takže nevydávejme bianco šek tady, neberme to jako prostředek k tomu, že to prostě bude součást nějakých politických obchodů, nezasahujme do systému , který funguje v České republice z těch politických systémů nejlépe. Takže já vám děkuji, že jste mě vyslechli, tamhle pánové asi moc ne, ale to nevadí, nemůžu očekávat, že by všichni chtěli slyšet všechno. Znovu opakuji, navrhuji zamítnout v prvním čtení, protože nevidím žádný důvod druhého a třetího čtení. Děkuji za pozornost.