Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Nutno si říci, že když člověk čeká, tak se i dočká. Takže už samozřejmě mé vystoupení bude poněkud modifikované, protože mnozí kolegové se dotkli témat, která jsem chtěla otevřít nebo na která jsem chtěla hovořit. Takže začnu od konce. Děkuji paní zpravodajce, že objasnila ten legislativně technický návrh, protože ten byl nejasný už jenom proto, že to uvedení bylo nejasné, že tedy něco prošlo Senátem, a my to teprve máme tady do toho zapracovat. Takže to děkuji, evidentně je to v pořádku a nebudu se k tomu vracet.

Nicméně k čemu se vrátit musím a opravdu jsem tady neslyšela to jasné vysvětlení je, že malé lékárny samozřejmě mají řadu připomínek. A nejspíše oprávněných, uvidíme. A pak si je třeba říct pravdu, že tento zákon neřeší žádný nedostatek léků na našem trhu, které tam nejsou. Tento zákon poněkud precizuje ten celý postup a tak dále, ale u léků, které samozřejmě na trhu jsou. Zákon se nezabývá tím, že léky, které nejsou, nějakým způsobem bude více získávat nebo podobně. Prostě to v tomto zákoně nenajdeme. Chtěla bych se zeptat, a tady i pro kolegy, kteří nejsou v centru dění, ne každý se zabývá výdejem léků a není farmaceut, tak se objevuje několik nejasností. (Silný hluk v sále.)

Za prvé. Lékárníci tvrdí, a teď budu citovat z toho, co píší, že se říká: Současný zákon o léčivech -

Děkuji, paní místopředsedkyně. Nemám takový hlasový fond, abych tohle zvládla. - řeší a zajišťuje rovnoměrné dodávky do všech lékáren a není třeba ho spravovat. Lékárníci se domnívají, že to je chyba, protože dodávky léků, které jsou v nedostatku, a léků, kterých je dostatek, jsou dva rozdílné soubory. Léků v nedostatku se tato novela i dle lékárníků skutečně věnuje, zmiňuje třeba povinnost distributora dodat lék do dvou pracovních dnů, ale upozorňují znovu, že pouze u léků, které budou mít příznak omezená dostupnost, nikoliv u léků v běžném režimu. Čili domnívají se, že tady to vypadlo a že ta formulace není jasná. Protože u těch léků, kde je běžný režim, naopak ta povinnost do dvou pracovních dnů vypadla. Takže jim toto není jasné.

Ten předpokládaný chráněný distribuční kanál se věnuje těmto lékům, které má distributor normálně skladem a potřebuje obdržet bez vytáček do lékáren potřeby pro pacienty. Další věc, která je, upozorňují na to, že ten opakovaně tam zmiňovaný někdy tedy reexport a podobně, tak tvrdí, že to není dobře uvedeno, že to není pravda, že ty reexporty jsou evidentně v tom chráněném distribučním systému výslovně zakázané. Čili to bychom tam vůbec neměli najít a předpokládám, že tak to i tedy chápou. A to, co tvrdě kritizují, je, že vyškrtnutí chráněného distribučního systému v té novele jasně nahrává monopolním strukturám a pouze jednomu distributorovi. Čili domnívají se, že opět zavedení zavede pro lékárny svobodnou možnost volbou distributora a posílí se konkurence. A jinak je nepravdou, že jej nelze vymáhat, protože ho vymáhat samozřejmě lze jinak.

Co se týče dalších věcí, tak na veřejném slyšení lékárníci s poslanci, zástupci komory a tak dále tvrdí, že tam nedošlo k žádnému rozporu a že všechny jejich připomínky víceméně byly přijaty. Takže tady je potřeba tak to vzít také v potaz. A dále chtějí vysvětlit, proč se tvrdí, že nelze kontrolovat plnění povinností v chráněném distribučním systému. Tvrdí, že opak je pravdou, protože hlášení o výdejích na Státní ústav pro kontrolu léčiv a možnost kontroly těchto hlášení výrobcem je celý řetězec povinností výrobce, distributor, lékárna a že je snadno zkontrolovatelný. Předpokládám tedy opět, že to byla jenom nejasná formulace.