Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte,

abych se i já vyjádřila k návrhům pana ministra Jurečky jako poslance k sociálním službám. Dneska se zabýváme zásadním rozhodnutím týkající se budoucnosti sociálních služeb v naší zemi. Novela zákona o sociálních službách, kterou jsme dostali k projednání všichni, a kterou vlastně projednáváme dneska v druhém čtení, vyvolává pořád vážné otázky a obavy všech organizací, kterých se tato novela týká. Všichni se ptají a ptáme se, zda skutečně bude sloužit nejlepšímu zájmu těch, kterým pomáhat má, tedy tělesně postiženým a organizacím, které pečují o tyto pacienty a o tyto osoby a samozřejmě o další sociální služby.

Především bych chtěla zdůraznit nedostatečnou konzultaci s odbornou veřejností a přímými adresáty těchto změn. Jak je možné, že klíčoví aktéři nebyli řádně zapojeni do přípravy tohoto návrhu, který má mít tak hluboký dopad na jejich životy a na jejich práci? Musíme se zabývat také rizikem rozkolísání sociálních služeb s nadregionální působností. Nejasnosti klientů v rozdělení kompetencí mezi státní a regionální úroveň mohou vést ke zbytečné administrativní zátěži a plýtvání finančními zdroji.

Jak tedy zajistíme, aby se zdroje využívaly co nejefektivněji? Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomuto kroku přistoupilo po auditu dotačního titulu B, určeného právě regionálním službám, v němž byla nalezena závažná zjištění. Proto běží pilotní program, při němž by se měly nastavit indikátory nadregionality a nákladovosti jednotky péče. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by stanovením sítě měla být zajištěna stabilita financování těchto služeb, protože doposud tato jistota nebyla. Jenže na schůzi výboru pro sociální politiku, kterou už tady zmiňovali naši kolegové, které jsme se všichni účastnili, přítomní poskytovatelé sociálních služeb se jednohlasně shodli na tom, že úprava v navržené podobě pro ně znamená snad ještě větší nejistotu než doposud. Síť má vzniknout, respektive fungovat od ledna roku 2026, některé změny však již mají platit od poloviny tohoto roku, což pro poskytovatele znamená rok a půl nejistoty. Pokud se přitom béčková regionální služba dostane pod krajskou, tak zvanou áčkovou službu, to garantováno není. Není garantováno, že ji kraj přijme a bude mít zajištěné financování.