Prvním krokem vlády bylo „divide et impera“, tedy rozděl a panuj, což vláda pod taktovkou Bruselu udělala tím, že změnila poměr redistribučních plateb ve prospěch malých farem a na účet velkých. Jenomže to zemědělce nerozdělilo zcela. Vláda sice dál houževnatě mluví o podpoře malých a středních, dokonce už teď hlavně těch středních farem, ale celý systém tzv. Jednotného zemědělského trhu, nesmyslné ekologické normy a pronikání nestandardní zemědělské produkce z Ukrajiny se týká všech, dokonce i zahraničních.

Tak se v našem zemědělství vlna nespokojenosti zvedla a vyústila v první větší protestní akci. Bohužel se k ní přisáli někteří politici a snažili se přiživit na protestu, který byl ve své podstatě neagresivní a hlavně odborný.

Tato diletantská vláda, která do čela zemědělství postavila zcela nekompetentního ministra, potřebuje některé základní souvislosti pochopit. Když budou o všech problémech pouze tvrdit, že je vyjednávají, že na nich pracují a že spějí k dohodě, obilí mezitím dvakrát dozraje a krávy porodí telata… Nebo také ne, protože už nebude na krmení ani na zasetí.

Političtí paraziti přehlušili argumenty zemědělců a zároveň dali vládě záminku, aby za věcnými protesty hledala politické cíle, a všechno to pak smetla ze stolu poukazem na proruské živly. To se jí ovšem tak úplně nepovede, protože krize v českém zemědělství pokračuje a týká se nás všech.

Tak, jak situace dnes stojí, čeká nás další zdražování potravin, další pokles vlastní živočišné i rostlinné produkce, další růst dovozů a další znehodnocení krajiny. Věřím tedy, že další protesty zemědělců se nestanou kořistí politických parazitů, že odolají podobným kůrovcům a že naplno zazní, jaká je v českém zemědělství situace a co je podle zemědělců třeba změnit.

Jsou to i věci, které moc neladí se současnou politikou Bruselu, ale vláda bude muset do tohoto jablka kousnout a také přestat v Bruselu jen kývat. Ostatně – nebude sama. Zemědělci protestují i v dalších zemích EU.