Zatímco spravedlnost ctí presumpci neviny a zásadu in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného), tzv. demokratické parlamentní strany a s nimi spojená média (včetně České televize) tyto dvě vysoce demokratické zásady zcela přehlížejí. Soudce Jan Šott se osvobozujícím rozsudkem v kauze Čapí hnízdo stal na mnoho let silnou a respektovanou osobností, která tyto pojmy vrací do hry a do jisté míry ztělesňuje nezávislost soudní moci. Prokázal nestrannost v situaci, kdy se musel postavit velké názorové přesile a to z něj dělá justiční autoritu, která v této generaci soudců nemá srovnání. Takovou autoritu nemá dnes ani předseda Ústavního soudu ani další nejvyšší soudní hodnostáři. Buď svou kredibilitu poněkud ztratili nebo prostě nejsou dostatečně viditelní a známí. Soudce Jan Šott je a bude známý dlouho, což někteří jeho kolegové a populární státní zástupci ponesou asi nelibě - zvlášť ti, kteří se v kauze Čapí hnízdo angažovali a kteří si byli jisti svou věcí. V trapné situaci je i evropský OLAF, který se nechal zmanipulovat a do celé věci nějakou dobu halasně zasahoval.

12 hodin po vynesení rozsudku jsou média zaplavena invektivami, jejichž jediným smyslem je snížit šance Andreje Babiše na zvolení prezidentem a na očištění dobrého jména, které bylo 8 let spojovali z vyšetřováním, trestním stíháním, obviněním a obžalobou. Také se snaží zakrýt skutečnost, že celé obvinění z dotačního podvodu bylo vymyšlené, vykonstruované a zcela zbytečně zaměstnalo řadu policistů, právníků a úředníků, nemluvě o tom, jak taková kauza dopadala na jednotlivé účastníky a na jejich rodiny. Nu a sami novináři - zejména někteří - potřebují ukázat, že byli vlastně objektivní a když vynášeli své soudy, že se opírali o ověřená zjištění, která vlastně v rozsudku zpochybněna nebyla. Kdyby nebyli osm let tak horliví a drželi se faktů, nemuseli dnes dělat tyto veletoče - snad se poučí oni, nebo jejich šéfredaktoři.

Jedna perlička: Andrej Babiš cestuje druhý den po rozsudku do Paříže k rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Seznam zprávy si najdou jistého francouzského politologa M. Foresta, a ten jim řekne, že pozvání Babiše do Elysejského paláce je nepochopitelné, chybné a zcestné, a je to dáno tím, že se francouzský prezident v Evropě špatně orientuje. Není těžké dohledat na internetu, že se tento "politolog" zabývá srovnávací politikou genderové rovnosti v oblastech slaďování soukromého a pracovního života, „důvěrného občanství“, genderově podmíněného násilí, genderu a migrace, genderu a vědy, atd. Politolog, který by byl schopen posuzovat počínání francouzského prezidenta to tedy nejspíš není. Francouzské velvyslanectví se nevyjadřuje, ani žádná jiná francouzská autorita, která by tomu mohla rozumět.

Další komentáře soudí, že se vlastně před soudcem Šottem jen nepodařilo prokázat nemravnost ... píší to lidé, kteří osm let mravnost nezmiňovali, zato hřímali o trestní odpovědnosti, milionových škodách, korupci, manipulaci a podvodech. Teď už jim stačí jen morálka. Je to jistě snazší, než se jednoduše omluvit.

Osm let trvající kauza ovlivnila parlamentní i komunální volby a nyní má vliv i na volby prezidentské. Ten, kdo si tuto kauzu vymyslel, může být možná spokojen. Ten, komu leží na srdci demokracie, kdo usiluje o čisté politické soupeření a hledá v něm cestu k nejlepší možné správě země, by neměl zůstat jen u toho, že bude rozhodnutí soudu respektovat. Měl by si umět přiznat chybu, omluvit se a začít hledat cestu ke skutečně demokratickému, zdvořilému a konstruktivnímu dialogu.