Před lety Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě prosadil EET, která měla především ztížit daňové úniky a vytvořit rovné podmínky v podnikání. Dnes v roce 2022 kabinet Petra Fialy zařídil její funus. Před několika dny byl tento projekt uspán Sněmovnou a brzy do rakve zatluče poslední hřebík i Senát.

EET do pohostinství přineslo civilizovanější poměry. Jednak v něm ubylo těch, kteří úředně pracovali za minimální mzdu a podstatnou, nezdaněnou část výplaty dostávali na ruku. Po startu EET také rychle přibylo podniků, které začaly přijímat elektronické platby, což přineslo zákazníkům vyšší komfort (vím o čem mluvím). Stanjura během debaty o vládním návrhu na zrušení EET ale pronesl, že s koncem tohoto systému přestanou být podnikatelé sprostými podezřelými, kteří se musí čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu obhajovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nejsou šejdíři.

Copak se ale cítily být sprostými podezřelými desítky tisíc podnikatelů, kteří EET používali i potom, co její režim Babišova vláda za covidové krize změnila z povinného na dobrovolný? Někteří z nich chtěli v systému, do kterého už investovali pokračovat, a to v režimu DET – dobrovolné evidence tržeb. Elektronická evidence by v takovém režimu přestala být povinná, zatímco stát by se snažil pozitivně motivovat podnikatele, aby v systému zůstali, anebo se do něj alespoň zapojili.

EET mělo především přinést do rozpočtu velké peníze. Za ně potom vláda měla postavit nemocnice, školy. Finance vedené Alenou Schillerovou pak vykazovaly přínos z prvních dvou vln EET ve výši 12 mld. ročně.  Stanjurovo ministerstvo odhadlo, že po zrušení EET přiteče do eráru jen o 4,2 miliardy méně. Elektronická evidence tržeb je převratný systém, který má jeden hlavní cíl: narovnat podnikatelské prostředí v České republice. Zajišťuje, aby ti, kteří neplatí daně, neměli výhodu oproti poctivým živnostníkům a podnikatelům. Proto již některé z forem evidence hotovostních tržeb funguje v bezmála dvacítce evropských zemí.