Projekt vznikl za účelem výměny nevhodného osvětlení a od tohoto roku se bude zaměřovat zejména na dosažení energetických úspor v obcích výměnou svítidel veřejného osvětlení. Součástí technických požadavků bude omezení světelného znečištění. Předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová toto rozhodnutí vítá a navrhuje, aby byla problematika světelného smogu zahrnuta i v zákoně o zdraví lidu. 

„Je to první krok pro řešení světelného smogu. Ale je třeba jít ještě dál. Například zapracovat na normě ke stavebnímu zákonu, kde se pro jednotlivé typy zdrojů nastaví maximalní osvětlení a doba aktivity. Například bigboardy v obytném území by se měly vypnout nejpozději ve 22 hodin. Dalším logickým krokem je pak novelizace zákona o zdraví lidu, který se nabízí v této problematice jako nejvhodnější. Pokud se v něm řeší hluk, je nasnadě též světlo,” uvádí Dana Balcarová, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí o projektu EFEKT.

„Aby EFEKT dosáhl maxima, je třeba respektovat tři základní zásady: omezit svícení do horního poloprostoru, eliminovat osvětlování mimo nutné časové období a používat vhodné barevné spektrum a intenzitu zdroje. Nejškodlivější lidskému zdraví je bílá a modrá složka světla, která negativně ovlivňuje přirozené biorytmy všech živočichů včetně člověka. Hned za negativními dopady na zdraví, jsou obrovské ekonomické úspory, které to může přinést. Nadměrné svícení nevhodnými zdroji světla totiž působí negativně nejen na přírodu, ale také na tisíce obyvatel, kteří jsou mu nedobrovolně a mnohdy nevědomě vystaveni,“ vypočítává Balcarová rizika světelného smogu.

Zdrojem světelného znečištění jsou jak lampy veřejného osvětlení, tak světelné reklamy a poutače. Zdravotní problémy vyvolané světelným smogem z těchto zdrojů mohou vyvolat například poruchy spánkového rytmu jak u lidí, tak u zvířat. Nevhodné osvětlení rovněž znamená zbytečné plýtvání energií i financemi v řadě obcí. Náprava současného stavu tak pozitivně ovlivní i rozpočty.