Vážení přátelé, dámy a pánové,

jistě se mnoho z Vás dozvědělo o návrhu pana senátora Milana Štěcha. Za nás, mladé sociální demokraty z okresu Břeclav, můžeme říct, že si práce živnostníků velmi vážíme. Ať už se jedná o řezníky, řemeslníky, vinaře, automechaniky a další dobré lidi, kteří se nerozhodli hledat štěstí ve světě. Ale žijí tam, kde se narodili a svou tvrdou a poctivou prací pozvedávají své obce i regiony. Bez jejich služeb by byl život hlavně v menších obcích téměř nemyslitelný. Všichni dobře víme, že je lehčí se nechat  zaměstnat a nemuset řešit administrativu, účetnictví a zákazníky. A hlavně k tomu všemu si aktivně shánět další zakázky, aby byli schopni uživit sebe a své rodiny. Mimo to se ze zjevných důvodů většina z nich stará o své rodiče a prarodiče a přispívá jim k důchodu.

 My navrhujeme to aby se těmto lidem ulehčilo, místo toho aby byli ještě víc dráni z kůže! Mnoho  z nich má problémy s druhotnou platební neschopností. A to tím, že jim nejsou včas nebo dokonce vůbec propláceny faktury za vykonanou práci! Přitom jako všichni musí včas platit nájmy, složenky leasingy. Navíc sociální a zdravotní odvody, materiál a jiné věci které potřebují ke své práci. Tyto věci nebývají levné! Toto je věc, na kterou by jsme se měli zaměřit.

Třeba tím, že by byla splatnost faktury 30-ti dní, jak už dnes stanovuje zákon, doplněna o to, že nebudou možné žádné výjimky. K tomu by zákon přímo určoval penále z prodlení. K zajištění vymahatelnosti tohoto návrhu by automaticky byla pozastavena činnost dlužníka bez ohledu na jeho velikost. Pořád věříme, že smysl sociální demokracie je aby chránila slabé, slušné a poctivé proti silným a bezohledným.

Když se mě osobně, jako předsedu MK MSD Břeclavsko, lidi ptají, proč jsem jako mladý člověk vstoupil do sociální demokracie, říkám jim příběh svého pradědy. Ten byl prvním starostou za sociální demokracii za První republiky hned po 1. světové válce v Týnci u Břeclavi. S nástupem do svého úřadu se musel potýkat se sociálními následky, které válka přinesla. Ve vesnici, která měla v té době si 750 obyvatel, bylo 82 válečných vdov a 310 polosirotků. O tyto všechny lidi se musel postarat bez dnešních vymožeností, jako jsou sociální dávky, dotace, telefon nebo telegraf. Komunikaci s okresním hejtmanstvím zajišťoval pacholek na koni. Přes toto všechno se postaral. Můžu o tom někdy příště napsat i víc.

Proto dnes a denně tvrdím, že pokud nezvládneme to, co se povedlo mému pradědovi a mnoha dalším starostům v té době, nemá nikdo z nás v sociální demokracii ani politice co dělat! Podle toho žiju a funguju.

Převzato z profilu.