Proto jen v krátkosti. Pokud některé z demokratických stran, a myslím tím ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a ČSSD nespáchá v přímém přenosu sebevraždu, Andrej Babiš nemá šanci složit většinovou vládu. Říká, že s Okamurou a KSČM do vlády nechce. V Evropě by se tím naprosto znemožnil. Zbývají už jenom Piráti a ti s ním také nepůjdou. Pokud vůbec vznikne, tak to bude menšinová vláda s tolerancí Okamury a KSČM. A ti ho následně budou každý den vydírat. Tuto část ukončím poukázáním na to, co jsem Vám před časem napsal. Připomenu! Andrej Babiš, přes všechny své vedlejší problémy, nebude mít čas ani sílu řádně vykonávat svou funkci. Podle slovenského Ústavu paměti národa byl agentem STB, dlouholetým nomenklaturním kádrem KSČ. Je trestně stíhaný za dotační podvod evropského rozměru. Nebude respektován jako plnohodnotný představitel vlády České republiky ani v rámci EU, ani ve světě a posléze ani doma. Jinak to nebude. Bude donekonečna vše vysvětlovat, lhát. Všechnu sílu spotřebuje na svoji obranu. Ale chtěl to, tak to má. A navíc zvolení prezidenta mu také nepomůže. Pokud bude zvolen Zeman, velmi vůči němu přitvrdí pro svou uraženou ješitnost. Pokud bude zvolen Drahoš, nikdo, ani Babiš, neví, co z něho vyleze. Co s tím?

Z pohledu Strany soukromníků České republiky, tedy z pohledu drobných, malých a středních soukromníků a jejich rodin, v tuto dobu vůbec nevadí, že zde není plnohodnotná vláda. Ba naopak.

Ta předešlá pod taktovkou Babiše a ANO napáchala na soukromnících tolik cílených represálií, že pokud by Babiš teď měl koaliční sílu, tak nás nemilosrdně dorazí. A to teď nemůže. My těch zmatků musíme využít k předložení návrhů novel zákonů a vše domluvit tak, aby poslanci ANO hlasování prohráli. Myslím tím hlavně nepřipustit pokus o pozdější spuštění 3. a 4. vlny EET. Naopak se musíme pokusit zrušit nebo alespoň zastavit platnost 1. a 2. vlny. Dále musíme využít určitého zpochybnění kontrolního hlášení DPH Ústavním soudem a pokusit se o to stejné.

Musíme také využít to, že v každém z 9 poslaneckých klubů jsou poslanci, kteří vědí, že protikuřácký zákon v této podobě je zhovadilost nejvyššího kalibru. I zde je velká šance na brzký přijatelný úspěch. V této době zmatků a politické lability bude možné prosadit i další záležitosti. O těch ve společném poslaneckém klubu ODS a Strany soukromníků České republiky usilovně jednáme.

Za mnohem větší nebezpečí než je momentální parlamentní a vládní nestabilita považuje Strana soukromníků České republiky velký tlak na postupné osekávání občanských svobod. Což také ohrožuje demokracii v České republice. Historické zkušenosti nám říkají, že pokud zásadní vliv v zemi získají politici s totalitními sklony, první na řadě jsou soukromníci, sedláci, jejich rodiny, církve a ta část inteligence, která nekolaboruje. Zaměstnancům velkých fabrik se v takové době přidává na platech, aby se do toho nepletli.

Proto se musíme poučit z historických zkušeností a neopakovat chyby našich předků z let 1945-1948. A jaké to byly chyby?

Začalo to tím, že téměř nikomu nevadilo, že prezident Beneš podlehl tlaku komunistů a připustil, že v rámci Košického vládního programu vznikla Národní fronta. Skládala se ze čtyř stran – KSČ, ČSSD,

ČSL a Národních socialistů. Ostatní strany byly zrušeny včetně stran agrárníků a živnostníků. Lidé se radovali, že je po válce a téměř nikomu to nevadilo. Skoro nikomu také nevadilo, že prezident Beneš dal souhlas ke znárodnění velkého průmyslu a bankovnictví. Dokonce to nevadilo ani živnostníkům, kteří si tenkrát mysleli, že jich se to netýká. Jejich pocity bezpečí umocnil i Gottwald v projevu ke 4 000 delegátů živnostenských svazů v Lucerně v květnu 1946. Gottwald jim jako předseda vlády řekl, že bez živnostníků to nikdy nepůjde. Měl za to od našich předků ovace vestoje. Zásadní pro další vývoj byly poslední svobodné volby v květnu 1946. Komunisté drtivě vyhráli. ČSSD se k nim přidala a vznikla vládní koalice. Bolševici obsadili ministerstvo vnitra a další klíčové úřady a začaly čistky.  Beneš a další demokraté se zmohli pouze na konstatování, že takový výsledek voleb nečekali. Mysleli si, že v dalších parlamentních volbách v květnu 1948 komunisty porazí. Převrat v únoru 1948 byl proto, že komunisti nechtěli riskovat porážku ve svobodných volbách.

To naše poučení z chyb musí být v tom, že v momentě ohrožení svobody a demokracie se nesmíme starat je o své věci. Mohlo by to znamenat opakování chyb našich předků. Od 20. února 1948 rozváželi komunisté zbraně do fabrik pro vznikající Lidové milice. Demokratickým silám stačilo ubezpečení Beneše, že Gottwaldovi neustoupí. A za pár dní došlo k převratu a do roku 1989 nám komunisti vládli.

Vím, že někteří z Vás budou namítat, že doba je jiná. To je, ale stejná je v tom, že o svobodu a demokracii se musíme starat pořád stejně. Kdo stojí v čele vlády, přece víte. Přece víte, jaká je minulost jeho a jeho pomahačů. Kdo sedí na Hradě a jak přemýšlí, přece taky víte. Takže také víte, že přes zákony jsou již dnes likvidovány tisíce živnostníků, soukromníků a jejich rodin. Nemusí to být zrovna Lidové milice. Stejnou likvidační práci dnes udělají zákony a motivovaní finanční i jiní úředníci. Výsledek je stejný. Určitě cítíte, jakou chuť na funkce mají opět komunisté.

Proto Vám s velkou hrdostí oznamuji, že dne 25. února 2018 ve 13 hodin se bude konat demonstrace za svobodu a demokracii na Václavském náměstí pod koněm. Tedy v den 70. výročí komunistického převratu. Z přiloženého seznamu uvidíte, že vzniká velká síla, která si uvědomuje, že nemůžeme nečinně přihlížet. Velmi potěšující je to, že se uměly domluvit organizace sdružující soukromníky ve svazech, sdruženích, spolcích i v politické stavovské straně s občanskými iniciativami sdružujícími prostě demokraty. Ozvučení bude připraveno na 40 000 lidí. Věříme, že vše připravíme tak, že dáme velmi důrazně najevo, že jsme zde a připraveni.

Prosíme, vezměte své rodiny, své známe a přijeďte. Nudit se nebudete. Dál Vás budu pravidelně informovat.

Rudolf Baránek