Od raného mládí mě přátelé nebo kolegové v kolektivu, ve kterém jsem v určité životní etapě působil, říkali, že jsem „nakažlivý“, přehnaný optimista. Toto se se mnou táhlo už od základní školy. V momentě, kdy kamarádi nebo kolegové měli např. před zkouškami jenom černé myšlenky, tvrdil jsem, že to nějak zvládneme. A je jedno, jestli to bylo na základní škole, v učení, na střední škole, na vojně nebo ve fotbalovém mužstvu a následně v životě jako takovém.

Nikdy jsem například nepochyboval o tom, že se dožiji momentu, kdy svrhneme komunisty a začneme soukromě podnikat. Pamatuji si, jak i velmi dobří kamarádi se stejným protibolševickým smýšlením mně říkali, abych nefantazíroval. Bylo pro mne velkým zadostiučiněním, když mi po 17. listopadu řekli, měl jsi pravdu. Snažil jsem se neustálým sbíráním informací a jejich vyhodnocováním být na moment „šance na změnu“ připraven nejen skandovat, ale také tvrdě pracovat.

Pán Bůh stál nade mnou, když jsem se v 39 letech velmi aktivně zúčastnil 16. prosince 1989 na Žofíně založení Sdružení československých podnikatelů. Ve vzniklém přípravném výboru se nějakým zázrakem dala dohromady stejně smýšlející skupina lidí, kteří kromě celospolečensky nakažlivého optimismu, byli jsme schopni a ochotni bojovat za naprosto zásadní reformy včetně schopnosti je vypracovat, předložit a tvrdě prosazovat. Kdyby to tak nebylo, nikdy by zástupci Sdružení československých podnikatelů nebyli schopni tak zásadním způsobem ovlivnit restituce po 25. únoru 1948, malou i velkou privatizaci včetně odkladu zahájení kuponové privatizace, prosazení zákona o navracení půdy 3T, založení Hospodářské a Agrární komory, Tripartity, Českomoravské záruční a rozvojové banky a mnoha další záležitostí nejen na úrovni vlády a parlamentu, ale i v okresech ČR. Dokázali jsme strhnout desetitisíce lidí, kteří se stali členy sdružení, a bylo na ně spolehnutí. Bez Sdružení československých podnikatelů by mnohé z výše uvedených záležitostí vůbec neproběhlo.

Zvolili jsme určitý druh nátlakové, ale promyšlené diplomacie a dokázali jsme pro naše myšlenky strhnout část těch, kteří v té době rozhodovali ve vládách a parlamentech a sami mnohdy nevěřili, že naše záměry mohou vyjít. Šlo by to bez optimismu? Věděli jsme, že žijeme v neopakovatelné době a že za rok může být na mnohé věci pozdě.

Prožitky té doby jsou také důvodem mého velkého zklamání z dnešní situace v republice. Za 30 let působení v politice jsem se naučil přechodně skousnout volební vítězství ČSSD. Věděl jsem, že přijde doba a zase levici porazíme. Důležité bylo, že celých 25 let po revoluci nebyla zásadním způsobem ohrožena demokracie a z tohoto pohledu bylo jedno, kdo vyhraje volby.

K napsání dnešních řádek mne nutí analýza období 2014 -2020. Ne poprvé otevřeně tvrdím, že causa Nagyová-Nečas byl promyšlený státní převrat. Hlavní muži pro špinavou práci Šlachta a na první pohled úchylný olomoucký státní zástupce Ištván to zařídili. Kde je těch více jak 100 kg zlata, miliony korun atd.? Zůstalo pouze to, kdo šmíroval paní Nečasovou. Holt milenky jsou někdy nevyzpytatelné a nemusí se ani jednat o předsedu vlády. Petr Nečas už neměl sílu bojovat a odstoupil. Kdo na tom politicky vydělal a byl okamžitě připravený převzít moc, víme. A začalo období, kdy se každý den nestačíme divit, co se zase dozvíme. A nic se neděje!!!! O aféře typu Nečas-Nagyová by dnes snad už novináři ani nepsali!!! Každým dnem je patrnější, že Andrej Babiš má svou strategii velmi dobře promyšlenou a jeho podpůrný tým mu připravuje velmi kvalitní podklady vycházející ze znalosti o náladách ve společnosti. Svou politikou dokázal také „vzbudit“ nemalé množství lidí spojených s KSČ. To jsou lidé, které jsme v roce 1989 porazili a mysleli jsme si, že už napořád. Tím, že on byl nejen dlouholetý člen KSČ, ale také, podle slovenského Ústavu paměti národa, agent STB, jim jasně vzkázal, že už opět jejich minulost není pro ně překážkou za předpokladu, že mu pomohou ve volbách vyhrávat. Postupné obsazování významných funkcí lidmi s podobnou minulostí to potvrzuje. Andrej Babiš má dnes značné procento ve volbách zajištěno hlasy důchodců a značné procento od lidí ze státní správy. V řadách těchto voličů jsou i ti, o kterých jsem psal. A je mu jedno, co si o něm myslí značná část společnosti, ve které má ale také voliče z řad tradičních závistivců. To vše je umocněno jeho životními zkušenostmi, pracovitostí, ekonomickou potřebou ovládat stát, schopností každodenní mystifikace veřejnosti a značnou otrlostí. A do toho má v zádech neskrývanou podporu prezidenta republiky.

Pokud neudělá Andrej Babiš zásadní chybu směrem k důchodcům, státní správě a dalším skupinám, je v parlamentních volbách v současnosti neporazitelný za předpokladu, že vše zdravotně přežije a pokud se neotevřou další, ještě závažnější causy, o kterých teď ještě nic nevíme.

Dalším závažným důvodem je také to, že ho momentálně nemá kdo porazit. Strana soukromníků České republiky je strana patřící do spektra od středu doprava. Proto víme, že je předčasné si myslet, že od středu doprava je teď připraven nějaký strategický plán, který by měl naději přinést politický zvrat volbami.

Přiznávám, že jsem se mýlil, když jsem často psal o nutnosti předčasných voleb. Bylo by to pravicové Waterloo. Je nutné utkat se v říjnových krajských a senátních volbách, vyhodnotit výsledky a promyslet zodpovědně další postup pro parlamentní volby 2021. Nejen Babiš ví, že v současnosti ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL jedou zatím pouze na sebe. Piráti sní svůj sen o vítězství v příštích volbách a jsou nevyzpytatelní. Stejná je zatím i Trikolora. Bude také pokračovat sólová partie Tomia Okamury a je otázkou, jak hluboko ještě klesne ČSSD. Snad jediným kladem Babišovy honby za hlasy voličů může být to, že KSČM nepřekročí 5 % a odejde konečně na smetiště dějin. Do řádného termínu parlamentních voleb zbývá cca 21 měsíců. Uvidíme.

Ve volbách 2013 volili Babiše i statisíce soukromníků, mnozí tento svůj omyl přiznávají. Odměnou za to jim bylo plošné zavedení EET, kontrolního hlášení, zrušení karenční doby, totální zákaz kouření, žebrácké důchody OSVČ a další nesčetné restrikce a represe. Po roce 1948 likvidovali soukromníky komunisté a tam, kde to vřelo, pomohly Lidové milice a SNB. Doba se pohnula, dnes jsou malí a střední soukromníci likvidování prostřednictvím zákonů a brutálním jednáním státní správy. Výsledek bude stejný. Zatím je to vidět hlavně na venkově. Mizí firmy, zavírají se hospody, obchody a končí služby. A atmosféra ve společnosti je ostře protisoukromnická a nebývale rozdělená.

Strana soukromníků České republiky si je všeho výše uvedeného plně vědoma. Dnes máme na politické scéně 105 komunálních zastupitelů, 3 krajské zastupitele, 1 senátora a krajské organizace ve všech 14 krajích. Naším cílem pro další období je více uspět v krajských a senátních volbách 2020 a v roce 2021 ve volbách do parlamentu. Musíme také svou prací a vizemi přesvědčit různé podnikatelské svazy, asociace, sdružení, cechy, Podnikatelské odbory atd. o tom, že je i v jejich zájmu, aby stavovská politická strana byla úspěšná a stala se i jejich politickou sebeobranou. Navíc i v jejich řadách je velké množství velmi schopných lidí, kteří by dokázali na různých úrovních dobře řídit naši vlast.

Na závěr se vrátím k titulku tohoto článku. Po dopsání cítím, že přechodný pesimismus je pryč. Proč? Protože věřím, že i našim přispěním pomůžeme vrátit do České republiky přijatelnou atmosféru, neohrožovanou demokracii a přijatelné podmínky pro podnikání. Důležité je to, abyste znovu nevolili své katy. A věřte, že ještě nepředvedli své vrcholné kousky. Na vše výše popsané upozorňuje Strana soukromníků České republiky od nástupu Babiše k moci.

Vše nejlepší v roce 2020.

Rudolf Baránek