Návrh by podle Pirátů zlepšil jejich vyhlídky na pracovní uplatnění, a snížil tak zátěž státního rozpočtu. „Rozdíl mezi těmi, kteří u zkoušky z maturity uspěli, nebo ne, by byl samozřejmě zachován. Zároveň ale nechceme, aby v případě neúspěchu končil student po absolvování celého studia pouze se základním vzděláním,“ komentuje předkladatel návrhu Pirát Lukáš Bartoň.

„Žáci, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, opouštějí školu z pohledu zákona pouze se základním vzděláním, přestože úspěšně ukončili poslední ročník vzdělávacího programu, a splnili tak podmínky pro připuštění k maturitní zkoušce. Současné nastavení tak diskvalifikuje ty žáky, kteří neuspěli u maturity, během studia si však osvojili odborné znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému výkonu profese. Pouhá základní úroveň dosaženého vzdělání představuje významnou bariéru z hlediska uplatnění na trhu práce a zvyšuje riziko dlouhodobé opakované nezaměstnanosti,“ vysvětluje Bartoň.

Cílem předkládaného návrhu je proto umožnit neúspěšným maturantům získat doklad o dosažené střední úrovni vzdělání bez maturity a výučního listu, pokud úspěšně ukončí poslední ročník maturitního oboru, a zlepšit tak jejich vyhlídky na pracovní uplatnění, a to i v souvislosti s jejich odbornou profilací, znalostmi a dovednostmi získanými v průběhu studia. Dokladem o úspěšném zakončení studovaného oboru je vysvědčení žáka z posledního ročníku. Přiznaná úroveň středního vzdělání v takových případech nebude umožňovat vstup na vysoké a vyšší odborné školy. Pokud bude pro výkon profese požadována maturita z oboru, není úroveň středního vzdělání v tomto ohledu ekvivalentem.

„Předložený návrh by zároveň vedl ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání, respektive ke snížení dalšího nárůstu počtu osob disponujících pouze základním vzděláním. V ČR můžeme od roku 2012 pozorovat průběžný nárůst podílu předčasných odchodů ze vzdělávání, zatímco na úrovni zemí EU dochází ke kontinuálnímu poklesu. Problém předčasných odchodů v ČR je výrazný především ve strukturálně postižených regionech, například v Ústeckém kraji,“ pokračuje Bartoň a dodává: „Navrhovaná právní úprava by měla pozitivní dopad na státní rozpočet ve smyslu snižování předpokládaných příjmů a výdajů státu vůči jednotlivci, který předčasně opustí vzdělávací systém a dosáhne pouze základní úrovně vzdělání, čímž se výrazně zvyšuje riziko nezaměstnanosti, která má velmi často dlouhodobý charakter. Ze studie Agentury pro sociální začleňování vyplývá, že v důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů korun ve srovnání s úspěšným vyučením. Ve srovnání s úspěšným absolvováním maturitního oboru je to dokonce 22 milionů korun.“