Fungování Ústředního krizového štábu v době pandemie, dopady koronaviru, chybějící informace či vývoj systému Chytré karantény. I o těchto tématech ve čtvrtek diskutovali šéf Pirátů Ivan Bartoš a předseda STAN Vít Rakušan s ekonomem Filipem Matějkou, jehož obě strany nominovaly do krizového štábu. „Spolupráce Pirátů a STAN, která probíhá i nadále mimo nouzový stav, se osvědčila nejen u nominace Filipa Matějky, ale přinesla také řadu návrhů na pomoc rodinám, podnikatelům, firmám i obcím. Tato opatření následně opoziční strany úspěšně prosadily ve Sněmovně, i když si za ně mediální kredit připsala vládní formace,“ uvedl Bartoš.    

„Je třeba vyhodnotit opatření i postupy z první vlny pandemie, aby bylo možné lépe a efektivněji předcházet všem budoucím krizím. To je možné jen tehdy, pokud si otevřeně zanalyzujeme minulé poznatky a případné chyby. Je také nutné vytvořit predikci, kam bude Česká republika dále směřovat. Práce vědců či odborníků, nejen z ekonomického spektra, rozhodně neskončila a mnoho věcí je třeba dotáhnout do konce,“ vysvětlil Bartoš důvody debaty. V jejím rámci tak předsedové obou stran i diváci z publika kladli otázky Filipovi Matějkovi, jenž byl součástí Ústředního krizového štábu, a viděl tudíž kroky vlády z první ruky. Šéfa Pirátů zajímal mimo jiné průběh spolupráce v rámci krizového štábu, kooperace s laboratořemi testujícími Covid–19  i důvody, proč chybí epidemiologické modely.

Předseda STAN Vít Rakušan se zase dotazoval například na to, zda probíhá zpětně odborné vyhodnocování činnosti krizového štábu či jaký byl postup informování samospráv. „Epidemiologickou krizi jsme ze zdravotního hlediska poměrně zvládli, nyní přichází ale ekonomické dopady. Problémem byla také absolutní absence informací. Starostům měst a obcí chyběly zprávy o tom, zda je v jejich oblasti někdo nakažený, což mohlo být potenciálně velice rizikové třeba ve vyloučených lokalitách. Hygienické stanice je o tom nemohly napřímo zpravovat, probíhaly každodenní dohady, co se smí nebo nesmí říct. Přitom měli starostové činit rozhodnutí například ohledně uzavírání školek. Bojovali jsme tak za to, aby byla sdělována alespoň lokalita, odkud jsou nakažení,“ popsal Rakušan.