Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající.

Já bych se chtěl taktéž vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán do systému, sněmovní tisk 774, který pochází od pana poslance - pana ministra Mariana Jurečky, Marka Bendy, Jana Jakoba a Josefa Cogana. Ono se o tomto pozměňovacím návrhu, respektive o blížícím se termínu plné účinnosti zákona - právo občana na digitální službu - hovoří už i v médiích několik dní, možná i týdnů a pravděpodobně tento pozměňovací návrh byl očekáván jako jakési řešení, jako jakási cesta, dovolím si říct, z bryndy.

Tady byl zmíněn samotný zákon - právo občana na digitální službu, který se také nazývá slangově digitální ústava. A v minulém volebním období se podařilo - iniciováno ze strany opozice, ale následně adoptováno i vládním hnutím ANO i třeba sociální demokracií, byť myslím, že ta práce přesvědčit předsedu sociální demokracie, tenkrát ministra vnitra, o tom, aby tento zákon prošel, byla velmi náročná, nakonec se podařilo zákon schválit a začalo se na něm pracovat. Já chci jenom zdůraznit, že je to pět let.

Ten zákon - právo občana na digitální službu - nabyl tedy účinnosti 1. února 2020, dostal ocenění zákon roku a i přes nelibost některých ministerstev nebo vůbec chápání státní správy se najednou řeklo, že občan ne že má povinnost, ale má vůči státu na něco právo. Já jsem to připodobňoval trošku k zákonu 106, kdy se občan může zeptat na nějaké informace, má právo na to, aby mu bylo odpovězeno, a vlastně dost to měnilo paradigma.

Schválil se zákon, ale možná i to myšlení se stále tak trochu úplně nezměnilo, protože aby ten zákon byl naplněný, tak ty úřady musí vyjít tomu občanovi vstříc, aby to své právo on mohl pohodlně uplatnit. Ten zákon vlastně dává vymahatelná práva klienta veřejné správy na opakované využití již jednou poskytnutých údajů, na technologickou neutralitu, právo na osvědčení o provedeném úkonu nebo právě jednat vůči státu digitální formou.

Vy si občas můžete říci, že máme datové schránky nebo máme i e-maily a v některých případech už i služby jdou řešit přes e-maily, máme Portál občana, že vlastně občan má spoustu nástrojů, jak neposílat doporučený dopis doručenkou přes poštu na úřad, ale jak vlastně ten úřad může kontaktovat skrze třeba ty datové schránky. Bohužel datové schránky nejsou řešením tohoto zákona.

Ten zákon předpokládal a na jeho základě vznikl i katalog služeb. To je seznam, ve kterém jsou vypsány všechny dostupné služby veřejné správy nebo měly by být a na něj navazují interaktivní formuláře s možností načtení těch dat, které už jste státu jednou dali. A když se podíváte na to, na co je ten zákon, z čeho je skládán, já nebudu říkat ta čísla paragrafů, ale jde to za sebou od § 4 - právo činit úkon digitálně, právo na osvědčení digitálního úkonu, právo na využívání údajů, právo na zápis práva, povinností nebo právní skutečnosti, právo na prokázání právní skutečnosti a právo na zápis kontaktního údaje.