Byť musím říci, že čísla, která zazněla nebo ta, která Komora oficiálně uvádí, nebo údaje statistiků jsou alarmující. Namátkou: Aktuálně v ČR běží bez tří set tisíc 5 miliónů exekucí.

Zadlužení domácností ke konci září 2016 dosáhlo 1,4 biliónu korun – tedy jeden státní rozpočet. Výrazně narůstá počet exekučních srážek na starobní, pozůstalostní nebo i invalidní důchody – před rokem to bylo bezmála 80 000. Přitom před deseti lety více než tři krát méně. A na nákup vánočních dárků si půjčilo přes milión Čechů.

Přesto výrok paní prezidentky, že „pokud se podíváme na běžný manažerský plat v ČEZ, bere 350 tisíc měsíčně, proč by takovou částku nemohl brát soudní exekutor, pokud je to vrcholový manažer s obrovskou odpovědností za to, co v exekučním procesu vykonává,“ je nepatřičný až arogantní. Přitom průměrný hrubý měsíční příjem exekutora je, jak prezidentka Fučíková sama uvedla, mezi 120–150 tisíci.

Chce takto argumentovat po celé řadě excesů, kterých se její kolegové dlouhodobě dopouštěli? Chce takto argumentovat někomu, komu byla zabavena střecha nad hlavou jen proto, že jel před 12 lety v hromadné dopravě na černo? A stejně tak důchodkyni, která se zadlužila na dárky pro vnoučata a teď jí zbývají maximálně 2 000 Kč na živobytí?

Navíc na exekutorskou profesní kastu nevrhají příliš dobré světlo ani excesy jejích vlastních členů. Aktuálně jde například o případ vyšetřování dnes již bývalého předsedy kontrolní komusi Exekutorské komory Milana Makariuse. Od loňského října je on a skupina dalších zhruba 28 lidí trestně stíhána pro podezření ze spáchání podvodů a provozování lichvářských praktik.

Ano, práva dlužníků a věřitelů by měla být posuzována vyváženě, nezaujatě. Práce exekutorů je nezbytná. Nemá však vést k likvidaci lidským osudů. Není proto možné používat argumentaci asociální nebo dokonce arogantní.

Jan Bartošek

Psáno pro blog.idnes.cz