Nejprve šlo o politickou korektnost, na níž navazovala inkluze, hnutí MeToo, a podpora nejrůznějších menšin označovaná jako boj proti systémovému rasismu. Jeho tváří se stalo uskupení Black Lives Matter (BLM), které vneslo do zvolna se rozbíhajícího anticivilizačního neomarxistického hnutí slušnou dávku násilí.

Po více než šedesáti letech tak vzkřísili přízrak Maovy kulturní revoluce, když oprášili osvědčené čínské způsoby umlčování oponentů. Jen je přejmenovali na cancel culture. Ta mimo jiné zahrnuje strhávání a vandalizování soch spojených s historií jak Spojených států, tak Evropy. Pokrokáři to vzali důkladně od počátku novověku – jejich zášť se nezastavila ani před sochou Kryštofa Kolumba. Evropská civilizace a její tvůrci, příslušníci bílé rasy, se dle jejich názoru provinili neodčinitelnými dědičnými hříchy rasismu, kolonialismu a otrokářství. Běloši mají rituálně vyjadřovat svou historickou vinu tím, že budou před lidmi tmavé pleti poklekávat, respektovat, že nemají být přítomni na jejich shromážděních, že nesmějí překládat básně černých autorů nebo klást otázky starostce s africkými předky.  

Zkrátka, pokrok a budoucnost globalizovaného světa má černou barvu a menšiny jsou automaticky nadřazeny většinové (bílé) populaci. A zejména zaostalé Středoevropany globalisté musí neustále vychovávat. Někdy v reklamních šotech, jindy při fotbalových utkáních, kde podezření z rasistické urážky potrestali nesrovnatelně přísněji než snahu o fyzickou likvidaci protihráče.

Jenže populace, která historicky zažila několik typů totalitní propagandy, má cosi jako přirozenou imunitu. Proto na ní některé osvědčené postupy mediálního přesvědčování nezabírají. Naposledy se to ukázalo při případu úmrtí po policejním zákroku v Teplicích. Tato tragická událost se stala exemplárním příkladem mediální manipulace s cílem podobným tomu, který se úspěšně podařilo dosáhnout před rokem v USA v souvislosti s úmrtím George Floyda. Stejně jako tehdy, i nyní se klíčovým prvkem budoucí aféry stal krátký záběr z mobilu na policistu klečícího na vzpouzejícím se muži, který posléze v sanitce zemřel. Z hlediska anticivilizační a protičeské propagandy totiž splňoval základní podmínku – policista byl z většinové (bílé) populace, subjekt policejního zákroku příslušník menšiny (Rom).

To stačilo k tomu, aby se rozjela celosvětová kampaň proti České republice jako rasistické zemi vyznačující se bezpříkladnou policejní brutalitou postihující menšiny. Zemřelého média vykreslovala v mimořádně sympatických barvách, snahu policie záležitost urychleně objasnit a vysvětlit, označili nejen aktivisté, ale Rada Evropy za uspěchané a nevěrohodné počínání a ozvaly se vážně míněné požadavky na mezinárodní vyšetřování případu. Policie poté zveřejnila video o tom, co policejnímu zákroku předcházelo, které mimo jiné ukázalo míru násilí, jež zemřelý způsobil sám sobě. Jeho dopad na věrohodnost verze George Floyd II. byl zdrcující. Na demonstraci v Praze zaměřenou proti policejní brutalitě prakticky nikdo nepřišel.

Nepochybuji o tom, že se globalisté z provalu tohoto případu poučí. Pro příště zakážou policii zveřejňovat materiály, které by dehonestovaly „oběť policejního zákroku“, tedy nejen rejstřík trestů, ale také videa zachycující situaci před zákrokem. Snad by to povolil až soud při procesu se zasahujícími policisty...

Důvody, proč se na základě tak chabých indicií rozeběhla dehonestace naší republiky, jsou nejméně dva. První a nejdůležitější představuje pokrokářský útok na autoritu státu (stejný jako v USA). Policie bude postupně mediálním tlakem donucena k neochotě zasahovat proti násilí a narušování veřejného pořádku, což se stane záminkou pro její podfinancování. Druhým důsledkem pak je rozdmýchávání rasistických postojů většinové i menšinové populace. Protože v tomto případě zejména novináři a politici, kteří se zaklínají svým antirasismem, udělali vše pro to, aby jak většinovou, tak romskou populaci utvrdili v jejich vzájemných předsudcích a stereotypech. A Rada Evropy se tentokrát zachovala jako medvěd z Krylovovy bajky.

Převzato z Profilu.