Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové. Na úvod musím omluvit kolegu Honzu Bauera, který si vystoupení k dětských skupinám připravoval, ale pracovní povinnosti mu neumožnily se před vás postavit, takže to dělám za něj.

Jako konzervativně laděnému člověku se mi příčí představa půlročních nebo ročních miminek v kolektivním zařízení, a to jakémkoliv. Ale současně velmi chápu, že je po tomto typu péče poptávka. Kladu si ale otázku, proč se na místo další regulace raději nepodíváme na to, jak rodiče řeší hlídání takto malých dětí v současnosti a proč se ministerstvo nesnaží zákonnou úpravou reagovat na reálný život.

Já osobně jsem na rozdíl od paní ministryně u hlasování o dětských skupinách v minulém volebním období nebyl. Respektuji ale ODS, politickou stranu, která jejich vznik a fungování vždy podporovala, a to nejen slovy. Možná už to v běhu let zapadlo, ale byla to ještě vláda Petra Nečase, která s návrhem na zakotvení dětských skupin přišla, jen ho nestihla uvést v život. A byla to ODS, která teto záměr podporovala i z opozičních lavic, když dětské skupiny dostala na starost sociální demokracie a tehdejší ministryně Marksová.

V červnu roku 2014 paní ministryně obhajovala dětské skupiny těmito slovy, cituji." Tento navrhovaný zákon zavádí vlastně nový typ služby, který spočívá v hlídání a péči o dítě v takzvané dětské skupině. Cílem je rozšířit stávající spektrum služeb péče o děti o další možnosti. Není to žádná konkurence mateřským školám, je to alternativa." A to byla jedna z mála věcí, ne-li jediná, na které jsme se mohli s paní ministryní Marksovou shodnout. Dětské skupiny jsme podporovali nikoliv proto, že zrovna chyběla místa ve standardních školkách. Ani proto, že bylo zrovna možné na dětské skupiny účelově čerpat evropské peníze. Podporovali jsme je proto, že dětské skupiny vnímáme vedle školek spojených se spádovými obvody za rozumnou a přístupnou alternativu pro rodiče, kteří:

1. chtějí hlídání pro své děti volit podle svých vlastních preferencí,

2. chtějí mít děti blízko své práce nebo přímo na pracovišti,

3. případně hledají jinou alternativu, třeba kvůli specifickým potřebám svých dětí.

Tady chci mimochodem připomenout, že v dětských skupinách často nalézají oporu rodiče dětí s různými handicapy.

Bohužel současná paní ministryně Maláčová vidí dětské skupiny zjevně jinak. Dětské skupiny pro ni nejsou alternativou ke školkám a považuje za nesprávné udržovat u dětí nad tři roky dvojkolejný systém. Návrh, který její ministerstvo připravilo, dětské skupiny ve stávající podobě osekává, omezuje a komplikuje jim život. Dá se říci, že tento návrh dětské skupiny ničí. A dělá to hned několika způsoby, a protože tady už to zaznělo, tak jen krátce. Snižuje jejich finanční podporu, a tím pádem i schopnost platit provozní náklady tím, že zastropovává platbu do rodičů, přestože jsou v principu neziskové, zpřísňuje kvalifikační požadavky, takže mnoho dětských skupin pravděpodobně přijde o personál, omezuje dotaci na menší děti, takže starší sourozenci budou muset nuceně přecházet do jiných zařízení a zpřísňuje další pravidla jejich provozu. A jako třešničku na dortu, přejmenovává dětské skupiny na jesle. Pokud dětská skupina název jesle nepoužije, má být dokonce potrestána finanční pokutou.

Rodiče ale nepotřebují vychovávat, nepotřebují, aby je stát chránil novou regulací. Oni sami nejlépe vědí, kam a proč své děti vodí a umí se rozhodnout pro místo, kde jejich děti tráví čas, zatímco oni pracují. Navíc skutečně nevím o tom, že by v dosavadním provozu dětských skupin existoval problém. Naopak se přirozeně ujaly, vznikají flexibilně tam, kde je poptávka a rodiče jsou s nimi spokojeni. Nevidím jediný důvod, proč by stát měl strkat nos do věcí, které podle současné legislativy fungují dobře.

Pokud bychom zákon v předložené podobě schválili, docílíme jediného. Vyženeme rodiče, kteří dnes služeb dětských skupin využívají do soukromých školek, kde budou platit mnohem vyšší částky. A jsem přesvědčen, že si nepolepší ani stát. Protože tímto zákonem omezíme možnosti rodičů a tím pádem zkomplikujeme návrat do práce mnoha daňovým poplatníkům.