Smyslem tradiční, ve smyslu normální, standardní politické strany je sdružování lidí, kteří vyznávají stejné hodnoty. Na základě těchto hodnot vzniká politický program, z nějž vychází konkrétní politické řešení jako výsledek kompromisu, který je závislý na síle v parlamentu, ve vládě či na šikovnosti při vyjednávání. Řečeno slovy filozofa Jana Sokola: Kompromis není rezignací na hodnoty, protože bez dohody by se nedalo vládnout ani nic uskutečnit.

Přestože hodnoty a ctnosti zůstávají stejné, jejich interpretace a důraz na jednotlivé parametry se v čase vyvíjejí. Proto je správné, že proběhla nejdříve ideová a poté i programová konference lidové strany. Bez tohoto základu se totiž v politice strana pohybuje ve stínu průzkumů veřejného mínění, marketingu a snahy přizpůsobit se a zalíbit voličům za každou cenu. Jak víme, populistické, „bezhodnotové“ strany tak fungují. Ta samá strana (hnutí) je schopna během několika měsíců změnit prosazovaný program o 180 stupňů, názorově si protiřečit, lhát, slibovat nereálná, nesmyslná řešení a demagogicky se podbízet voličům za každou cenu. Tak KDU-ČSL nefunguje a fungovat nemá.

Důraz na aktuální témata neznamená rezignaci na ta ostatní. Tradičním lidoveckým tématem je podpora rodičů. Těm musíme vycházet vstříc při skloubení péče o děti se zaměstnáním. Musíme odbourávat bariéry, které mnohé odrazují od přijetí více dětí do rodin. K tomu ale přicházejí témata nová.