Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek vystoupil v úterý 10. listopadu 2015 na zahájení třídenního Čínského investičního fóra (China Investment Forum). Téma letošního ročníku zní Příležitosti a výzvy iniciativy „Nové hedvábné stezky 21. století – One Belt, One Road“. Fórum je příležitostí pro setkání představitelů státní správy a podnikatelů z České republiky a dalších patnácti zemí střední a východní Evropy a Čínské lidové republiky. Hlavním organizátorem je Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce.

Projev vicepremiéra

Inovace jsou silou, kterou na sebe Čína a Evropa působily a působí po tisíciletí. Nové myšlenky, objevné technologie a špičkové výrobky si prorážely cestu skrze geografické i kulturní vzdálenosti obou civilizací už od starověku.

Hedvábná stezka se stala symbolem komunikace mezi rozdílnými a vzdálenými kulturami. Stala se také motorem rozvoje civilizací podél celé její délky. A dnes je inspirací iniciativy “Nové hedvábné stezky 21. století”.

Mám za to, že historie nás dostatečně poučila o tom, že izolace diktovaná třeba snahou ochránit vlastní ekonomiku před cizími vlivy neprospívá nikomu. A že naopak partnerství, v němž jde ruku v ruce vzájemná výměna a respekt k odlišnostem, je v zájmu všech.

Dosavadní vědecká spolupráce

V česko-čínských vztazích máme na co navázat. První mezivládní dohoda o vědeckotechnické spolupráci byla podepsána již v roce 1955. Roku 1995 ji nahradila nová smlouva.

Každým rokem se zahajuje kolem dvaceti nových česko-čínských projektů. Ty se v poslední době týkají zejména nových materiálů pro ukládání energie, nanočástic pro biologické a lékařské aplikace nebo nových druhů paliv pro letecké motory.

V lékařských vědách společně řešíme problematiku přípravy nových léčiv na bázi komplexů platiny s protinádorovým účinkem nebo molekulárně genetickou analýzu pro identifikaci zhoubných genových mutací. Další projekty jsou z oblasti fyziky částic, stavební mechaniky a půdní biologie.

Od devadesátých let 20. století úzce spolupracujeme v zemědělském výzkumu. Jde hlavně o ochranu rostlin proti škůdcům, genetiku a šlechtění. Za tu dobu bylo ukončeno 7 společných projektů. Za zmínku stojí třeba úspěšná spolupráce ve výzkumu jeseterovitých ryb.

Smluvní spolupráce probíhá nejen na vládní úrovni, ale i mezi konkrétními pracovišti z akademií věd obou zemí. Jedná se o obory, jakými jsou geologie, aplikovaná fyzika, informatika, astronomie, chemie a biologie. Roste zájem o environmentální studia, například o protipovodňová opatření.

Zvláště pak mohu našim partnerům doporučit spolupráci v lékařském výzkumu, ve fyzice, chemii či kybernetice, v nichž Česká republika patří ke světové špičce.

Na vědeckou spolupráci navazují kontakty mezi Technologickou agenturou České republiky s partnerskými agenturami ve třech čínských provinciích. To nám umožní rozšířit spolupráci i na aplikovaný výzkum. Na ten klademe velký důraz, neboť s 33% HDP vytvářenými průmyslem patříme k nejprůmyslovějším zemím Evropy.

Ochrana duševního vlastnictví

Za nutnou podmínku pro další rozvoj úspěšné spolupráce považujeme ochranu a využívání autorských a dalších ochranných práv. A to jak práv k dosaženým výsledkům, tak i k informacím vnášeným do společných projektů. Bez této podmínky je technologický pokrok nemyslitelný.

Jsme rádi, že Čína si důležitost ochrany autorských práv uvědomuje. V rámci 2. dialogu EU – Čína z června 2015 o spolupráci v inovacích se strany dohodly, že „ochrana duševních práv je klíčová pro jejich strategie inovací a souhlasí s tím, že spolupráce bude založena na pevném a široce formulovaném rámci pro ochranu IPR, aplikovaném spravedlivě a transparentně.“

Chci tu za přitom mou zemi zdůraznit, že nám jde o férovou ochranu skutečných originálních výsledků. Nikoli o patentový fundamentalismus, který ve svém důsledku brzdí technologický pokrok, a je tedy obdobně škodlivý jako absence jakékoli ochrany.

Komercializace vědeckých výsledků

Jak už jsem naznačil, máme velký zájem o aplikovaný výzkum. Zejména takový, které vede až ke světově konkurenceschopným výrobkům. Pokud jde o Čínu, dáváme přednost menšímu počtu velkých silných projektů před řadou malých.

Do těchto společných projektů můžeme nabídnout světovou výzkumnou úroveň v konkrétních oborech a rovněž moderní a špičkově vybavené velké výzkumné infrastruktury pro energetický, fyzikální a materiálový, biologický a technologický výzkum (ELI, CEITEC, SUSEN, BIOCEV nebo IT4Innovation).

Od zahraničních partnerů pak očekáváme ochotu investovat do těchto projektů dostatečnou částku na zajištění jejich úspěšnosti, a to nikoli v lokálním, ale ve skutečně globálním měřítku.

Jde nám zkrátka o to dotáhnout do konce cestu od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum a vývoj až ke konečnému produktu. Přičemž Čínu řadíme ke strategickým partnerům pro vědecko technologickou spolupráci.

Myslím, že společně můžeme využít výhodnou synergii komparativních výhod obou našich zemí. Na naší straně jde o špičkové vědce, průmyslovou tradici a příslušnost k Evropské unii. Na čínské straně mimo jiné o tradiční vysokou výkonnost, silné kapitálové zázemí a přístup k asijským trhům.

Věda jako motor hospodářského růstu

Věda a inovace jsou v obou našich kulturách prostředkem k zajištění ekonomické prosperity a vyšší kvality života. Inovace učinily z Číny globální velmoc již ve starověku. Evropa se díky nim začala drát na světové výsluní před tisíci lety.

Co učinilo silnými naše předky, je dobré i pro nás. Přičemž v dnešní globální době nikdo neuspěje sám. Internacionalizace českého výzkumného a vývojového prostředí je důležitým prvkem naší Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.

Věda není nákladem, ale investicí do budoucnosti. Než peníze projíst, je lepší dát je do výzkumu. Ve schopnosti se dnes uskromnit, abychom zítra díky inovacím mohli rozdělovat více, nám může být Čína vzorem. Rozumný hospodář ví, že skutečné bohatství je v nových nápadech a myšlenkách.

Globální výzvy: strategický dialog EU – Čína

Abychom mohli lépe nastartovat onen myšlenkový motor, neměla by spolupráce mezi Českou republikou a Čínou zůstat jen bilaterální záležitostí. Uvítáme silnější kooperaci v evropských programech, která je stále nedoceněná.

Jak už jsem zmínil, strategickou výhodou České republiky je příslušnost k Evropské unii, která je nejen největším světovým trhem, ale také výzkumnou supervelmocí.

Můžeme tak využít například prostředky k posilování mobility výzkumných pracovníků a vzájemných kontaktů.

Naši mezivládní spolupráci může posílit i rámec daný strategickým dialogem EU – Čína. Na jeho druhém a prozatím posledním jednání v červnu 2015 bylo formulováno několik témat, která jsou zajímavá i pro česko-čínskou spolupráci. Jde například o oblasti Potraviny, Zemědělství a Biotechnologie, Energetiku nebo o výzkumné infrastruktury.

Společné zájmy, společný profit

Mluvil jsem tu o dosavadní vědecké spolupráci i o výhledu do budoucna. Chci ale říci, že pokud se máme v příštích letech dostat na vyšší úroveň – a já věřím, že to všichni chceme – měli bychom od spolupráce přejít ke skutečnému partnerství.

Toto partnerství ve výzkumu, vývoji a inovacích by mělo být založeno na prioritách obou stran, na vysoké kvalitě vědecké práce měřené podle světových standardů a na transparentní a efektivní ochraně přístupových práv k využití dosažených výsledků.
Domnívám se, že od běžné bilaterální spolupráce založené na tom “co kdo přinesl” bychom měli přejít k definování strategických společných zájmů a na ně se koncentrovat.

Pokud budeme opravdovými partnery, pokud budeme společně zkoumat, vyvíjet a nakonec produkovat špičkové technologie a inovativní výrobky, zvýší se na obou stranách důvěra i motivace dosáhnout společného globálního úspěchu. Společná ochrana duševního vlastnictví, patentů a nových technologií bude stimulovat vědecko-technologický pokrok.

V rámci zmíněného 2. dialogu EU – Čína o kooperaci v inovacích, jehož se zúčastnil i Wan Gang, čínský ministr pro vědu a technologie, prohlásil Carlos Moedas, eurokomisař pro vědu a inovace: „Excelentní věda je základem naší budoucnosti. Naším nejzásadnějším cílem by vždy mělo být podporovat vědeckou excelenci, excelenci, excelenci. Není dostatečné podporovat pouze projekty vzájemné spolupráce, protože my potřebujeme umožnit především partnerství mezi regiony a státy.“

To je, myslím to, o co by nám mělo jít. Být opravdovými partnery, kteří mají nejen společné projekty, ale i společné zájmy a společný profit.