Bělobrádek: Ženy, které chtějí dělat vědu, společnost ignoruje i v jednadvacátém století

11.05.2014 9:00 | Zprávy

V úterý 6. května 2014 uspořádalo Sdružení žen KDU-ČSL seminář s názvem Ženy a věda. Na semináři vystoupil místopředseda vlády pro vědu a výzkum a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová a Marcela Linková z Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Bělobrádek: Ženy, které chtějí dělat vědu, společnost ignoruje i v jednadvacátém století
Foto: KDU-ČSL
Popisek: Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Diskutující se shodli na tom, že současné podmínky vědecké práce v mnoha případech zásadně znevýhodňují vědkyně-matky a znemožňují jim jejich profesní uplatnění.

Pavel Bělobrádek: „Jsem připraven zabývat se formálními bariérami, které brání vědkyním skloubit péči o rodinu a práci ve vědě.“

„Já to vidím jako velký problém. Je to otázka nastavení parametrů, v nichž se nezohledňují věci, které se týkají mateřství,“ konstatoval místopředseda vlády Bělobrádek a upozornil mimo jiné na požadavek absolvovat nepřetržitou půlroční zahraniční stáž, která je podmínkou pro účast v soutěži o juniorské granty Grantové agentury ČR a která diskvalifikuje vědkyně-matky, jejichž možnost vyjet dlouhodobě do zahraničí je díky péči o děti a rodinným povinnostem zásadně omezena. Zároveň vyjádřil ochotu se těmto otázkám věnovat a hledat jejich řešení.

Na semináři se mimo legislativních překážek, jež vytyčují rámce fungování české vědy, diskutovaly také další související témata: nedostatečná dostupnost školek a dalších služeb péče o děti, předsudky v hodnocení vědecké práce žen a mužů či motivace vědkyň vstupovat do silně konkurenčního prostředí, kde dominují muži.

Děkanka Mirjam Friedová ve svém příspěvku upozornila mimo jiné na situaci v sociálních a humanitních vědách, které jsou obecně považovány za feminizované. „Je pravda, že v doktorských programech je drtivá většina žen, ale když se podíváte, kdo dostane zaměstnání, tak tam je jasná převaha mužů. Kde ty ženy jsou? Je to proto, že by samy nechtěly? Nebo je systém nastavený proti nim? Proč nemáme víc profesorek, proč nemáme víc docentek? Samy nechtějí, nebo někde narazí?“ Marcela Linková z NKC – ženy a věda představila problém rovných příležitostí žen a mužů ve vědě prostřednictvím aktuálních statistik a také aktivit, které v tomto ohledu zavádějí odpovědné instituce v zahraničí. Spolu s místopředsedou vlády se pak dohodli na předání podnětů a na spolupráci při řešení problémových aspektů nastavení české vědy. „Jsme rádi, že se akce uskutečnila na půdě KDU-ČSL a bude mít konkrétní výstupy. Mělo by být podobně jako ve světě samozřejmé, že mladým vědkyním nebude systém bránit věnovat se současně své vysoce kvalifikované práci a výchově dětí,“ konstatovala Pavla Tůmová z pořádající instituce Sdružení žen KDU-ČSL. 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kdu.cz

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

23:08 Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 k zákonu o elektronických komunikacích