Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové,

já si bohužel teď nevybavuji úplně všechno, co jsem minule dokázal v té přerušené rozpravě říct nebo nedokázal říct a protože si myslím, že se blížíme do hlasování, tak bych to prosím rád ještě jednou zopakoval. Budeme mít před sebou několik důležitých hlasování a chtěl bych vás upozornit zejména na hlasování o svádění k maření spravedlnosti, které pokládám za svým způsobem klíčové hlasování dnešního dne.

Asi se většina z nás již smířila s tím, že maření spravedlnosti ve variantě, kterou předložilo Ministerstvo spravedlnosti a kterou částečně upravila paní poslankyně Válková - a tam předpokládám, že její návrh projde - zůstane nebo bude nově zakomponováno do trestního řádu. Asi všichni cítíme, že opravdu předkládat falešné důkazy, nepravdivé důkazy, záměrně nepravdivé důkazy, předkládat u soudu je věc, která by se stát neměla a že může být i trestným činem. U mě, říkám, přetrvávají jisté pochybnosti, a proto nestahuji svůj návrh na úplné vypuštění tohoto trestného činu. Přetrvávají jisté pochybnosti, jestli to nepovede k tomu, že ve výsledku se řada trestních, ale i civilních řízení prodlouží, protože jedna ze stran začne tvrdit byl předložen falešný důkaz a bude probíhat trestní stíhání a může to zkomplikovat celé řízení. Ale nakonec jsem připraven se s tímto smířit a je to věc, která je relativně běžná i v okolních zemích.

Co ovšem pokládám za opravdu velmi nebezpečné, je ona teze, že by u tohoto trestného činu mělo existovat svádění k tomuto trestnému činu. Svádění je obecně parametr, který máme v trestním zákoně jenom ve třech bodech a jsou to všechno body, které samy o sobě nejsou trestné, které nejsou trestným činem, jako je umělé přerušení těhotenství, sebevražda a opilství dětí. To samo o sobě není trestným činem, ale jenom proto, že to vnímáme jako špatný čin, ale přesto za to nechceme toho člověka trestat, tak navádění, svádění k tomuto trestnému činu, je trestným činem - teda k tomuto činu, právě ne k trestnému, ale k tomuto činu, je trestným činem. Ve všech ostatních skutkových podstatách - a je úplně jedno, jestli je to vražda, loupež, znásilnění, cokoli dalšího - je to vždycky akcesorita účastníka, to znamená pokud jsem se na tom nějak podílel a došlo alespoň k přípravě v těch případech, kde je možná příprava, nebo k pokusu nebo ke spáchání trestného činu, pak jsem trestně spoluodpovědný s tím, kdo ten čin spáchal. Tohle by byl jediný případ, kdy se bude jednat o trestný čin předložení falešného důkazu nebo falešného znaleckého posudku nebo dalšího. A současně jakoby navádění k tomuto trestnému činu by samo o sobě bylo trestné, aniž by došlo alespoň k tomu pokusu. Pokládám to za nesmírně nebezpečnou tezi. Pevně doufám, že Sněmovna podpoří ty návrhy, které směřují k vypuštění tohoto, protože opravdu z toho se dá vytvořit jakákoli diskuse se svědkem nebo s dalšími, začít trestní stíhání a povede to k nebezpečí výrazné kriminalizace výkonu advokacie, ale upřímně řečeno, klidně výkonu státního zastupitelství. Já si dokážu představit i obrácený případ, že státní zástupce se bude nějakým způsobem pokoušet svědka ovlivňovat, aby vypovídal v jeho prospěch a dojde k trestnímu stíhání.

Tady jsem chtěl upozornit na tuto část našeho jednání a velmi požádat Sněmovnu, aby, pokud vyhoví vládnímu návrhu, zůstalo maření spravedlnosti - a já rozumím těm důvodům, i když říkám, u mě přetrvávají jisté pochybnosti - aby alespoň souhlasila s mým návrhem C3, to znamená vypuštění tohoto svádění, které opravdu pokládám za nesmírně nebezpečné a nesmírně zneužitelné a neběžné, neběžné v trestním právu, protože tam, kde se jedná o trestný čin sám o sobě, tak tam je vždycky jenom při zapojení do účasti na takovém trestném činu.

Děkuji za pozornost.