Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, pokusím se tu rozjitřenou atmosféru maličko zklidnit, protože si myslím, že jsme se opravdu dostali do neobyčejné fáze tlachání a plácání, abych použil termín jednoho ze svých předřečníků, který to v reálu začal, pana kolegy Okamury. Chtěl jsem zareagovat na to, co tady říkal a co tady zaznělo včera v noci. Byli jste všichni z opozice informováni o tom, že se nenecháme školit na hlasování stojedničkou, jestli nás pustíte k hlasování ve čtvrt na tři, ve čtvrt na čtyři nebo ve tři čtvrtě na šest. Jasně jsme řekli, že hlasování bude v normální denní dobu, tak, aby mohlo proběhnout důstojným způsobem.

A teď odhlížím od toho, že mám premiéra ve Francii, kde se snaží zastupovat tuto zemi, a ministryni obrany v Bruselu, kde zastupuje tuto zemi. Samozřejmě bych byl schopen tu stojedničku dát včera v noci dohromady, jenom jsem prostě říkal, že je to nedůstojné v této Sněmovně, abychom si poslechli další stočtrnáctý projev pana poslance Okamury, který mně přijde, že si tady plete Poslaneckou sněmovnu s mítinky svého hnutí, opakuje nám tady každý den to samé, a dneska to zaznělo znovu, včetně urážek poslanců, včetně urážek předsedů koaličních klubů. Víte dobře, že já se snažím tady tu situaci nehrotit, ale dneska mi to přišlo opět za čarou.

Takže prosím, nechme si ty řeči o tom, kdo tady měl nebo neměl poslance. Vládní koalice jich tady měla řádově více než opozice v tu chvíli. A jasně jsme řekli předem, že to hlasování proběhne v důstojnou denní dobu a ne podle toho, jak nás tady budete v noci trápit a zdržovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)