Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Samozřejmě že mě trochu mrzí, že ta debata sklouzla do osobní roviny. Já se samozřejmě přiznám, a vůbec se za to nestydím, že nejsem zdaleka tak slavný jako pan Tomio Okamura, a proto právě za mnou nikdo nepřišel, abych se stal ambasadorem roku multikulturalismu, nebo chcete-li roku mezikulturního dialogu. Jako člověk, který nikdy nevěřil na multikulturalismus, jsem takovou nabídku nemusel zvažovat na rozdíl od pana Tomia Okamury, který na ni prostě kývl, protože se v té zprávě píše, že zastřešující organizací této události je Institut umění - divadelní ústav, a ten vyzval ke spolupráci několik známých osobností a mezi nimi jmenoval pana Tomia Okamuru, který se stal ambasadorem této velké události. A v rámci té události jsou uvedeny klíčové akce, které byly pořádány. A tam jsem ty akce nebo semináře vyjmenoval, jako je ta Barevná planeta, kterou organizovala Poradna pro integraci, nebo divadelní představení Náš islám, nebo aktualizace a rozšíření didaktické příručky pro učitele včetně zařazení metod výuky mezikulturního dialogu na školách. Takže nevím, v čem je to pomluva. Pokud pan Okamura řekne, že nebyl ambasadorem této události a že v rámci této události se odehrávaly tyto akce, tak si to potom bude muset vyřídit s Ministerstvem vnitra, které vydalo v tom případě potom nepravdivou tiskovou zprávu. To je v podstatě celé. A ve výčtu událostí bohužel, a možná je to zase chyba Ministerstva vnitra, ale ne moje, není uvedena soutěž miss ani jedna ani druhá. Takže pokud součástí těch akcí byla i miss, tak za to se omlouvám, nevyčetl jsem to tady. Z té tiskové zprávy jsem vyčetl úplně jiné akce, které jsem už tady zmínil. Ta kritika by neměla směřovat na mě. Já jsem skutečně citoval z veřejně dostupných zdrojů.

A pokud Ministerstvo vnitra vydá tiskovou zprávu, tak předpokládám, že v ní budou pravdivé informace. A pokud jde o landsmanšaft, ne že bychom to nečekali. Vyjádřím se k tomu velmi krátce. Já jsem osobně na žádném sjezdu sudetských Němců nebyl. Nicméně zaznělo tady zase opět několik nepřesností. Právě Sudetoněmecký landsmanšaft, který se skládá z x organizací, proto je landsmanšaft, to znamená, že to není jedna entita, tak právě změnil své stanovy. On je změnil tím způsobem, že si nenárokuje nárok na domovinu, jak to bylo v té zakládací listině. A taky se vzdal majetkových nároků. A potomci lidí ze Sudet se opakovaně omluvili a omlouvají a sypou si popel na hlavu za to, co provedli někteří jejich předci, nejenom tady v Čechách a na Moravě. A právě proto se s nimi bavíme, protože prostě jsou si vědomi zločinů nacizmu, které páchali i někteří jejich předkové. Pokud by to neudělali, tak se nimi nebudeme bavit.

Ale těch přímých účastníků v podstatě je minimum, se kterými bychom se mohli teoreticky bavit, toto jsou jejich potomci, kteří jsou si plně tohoto vědomi, a proto s nimi vedeme dialog. To je přece snad normální, to je úloha politika. Ale ti lidé jsou z různých politických stran. Landsmanšaft není politická strana, landsmanšaft má členy nejrůznější ve všech politických stranách. To, že je tam radikální křídlo, které tady bylo jmenováno, tak to má opravdu malou váhu, ale je velmi slyšet, a s těmi se KDU-ČSL rozhodně nebaví. A při té změně stanov, kde např. se sudetští Němci vzdávají nároků na zabavený majetek, tak bylo potřeba přes 70 % členů, tzn. že ta změna stanov byla i soudně napadena a vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu toto vyhrálo. To znamená, to není otázka nějaké menšiny uvnitř potomků těch Němců, to je skutečně obrovská rozhodující část. A my bychom se nikdy s nimi nebavili, kdyby se neomluvili, kdyby zlehčovali nacismus a kdyby nějakým způsobem zlehčovali zločiny, které tady někteří jejich předkové napáchali. Nikdy bychom se s nimi nebavili.

Ale co je zajímavé - a bylo by dobré si ty zprávy z našich ambasád a zastupitelských úřadů číst podrobně, tak je to, že my tady máme politickou stranu, která se jmenuje Alternativa pro Německo. A je to shodou okolností partnerská sesterská strana SPD Tomio Okamura. A tato strana právě nesouhlasí s Benešovými dekrety, jako politická strana, a např. její bavorská část požaduje, aby v českém pohraničí byly zavedené dvojjazyčné nápisy. To nedělá žádná strana, natož tak, aby to byla partnerská strana KDU-ČSL. Toto požaduje partnerská strana SPD, která se jmenuje Alternativa pro Německo. Tak si ty tycy takzvané (nesrozumitelné), ty zprávy z těch ambasád, čtěte pořádně. A v té vaší evropské partaji si udělejte pořádek. To není opravdu normální, aby německá politická strana požadovala dvojjazyčné česko-německé nebo německo-české nápisy, aby byly povinné v našem pohraničí.